Měl jsem zlomenou hokejku, žasl po gólu Matějovský. Boháč se těšil, až půjde pro noviny

Klíčové utkání. Zápas pravdy. Souboj o naději. Račte si vybrat, utkání mezi Mladou Boleslaví a Kladnem dostalo nespočet přízvisek. Právem. Souboj posledního s předposledním měl, když ne rozhodnout, tak alespoň výrazně naznačit. Zvlášť pokud by Bruslařský klub prohrál. Ale nestalo se, a tak se dá očekávat, že si onen "horký brambor" v podobě baráže obě středočeská města ještě párkrát přehodí, a že se rozhodně bude na co dívat. Radek Matějovský (na snímku), jeden ze střelců onoho důležitého večera, vidí cíle Boleslavi poměrně jasně: "Zvládli jsme to, psychicky nám to snad také pomohlo. Teď v tom ještě musíme pokračovat."

Boleslavští hráči se v čele se svým trenérem shodli, že úvod první třetiny jim nevyšel tak docela podle představ. Brzy tomu ale dali zapomenout, protože úvodní dějství nakonec vyhráli 2:0, na začátku toho druhého pak navíc právě kuriózním gólem Matějovského odskočili už na rozdíl tří branek. Jenže nebyli by to asi hráči Bruslařského klubu, aby si věci alespoň trochu nezkomplikovali a Schwarz brzy ze své sítě lovil dva kotouče.

"Občas to skoro vypadá, že si věci rádi komplikujeme," povzdychl si po utkání jinak radostí zářící Matějovský. Boleslav totiž nejprve pustila Kladno do přečíslení, kdy si ale ve finále srazil puk do vlastní klece jediný bránící hráč – Marušák. Následovalo inkasování ve dvojnásobném oslabení a leckomu už zatrnulo v momentě, kdy se zdálo, že si puk do vlastní sítě poslal rukou Plodek. Videorozhodčí ale určil, že puk trefil pouze tyčku. "Dopadlo to tentokrát dobře, ale samozřejmě bychom neměli takhle zbytečně hazardovat. Ale máme tři body. Tři důležité body."

Středočeský klub nezačal zápasy play-out vůbec dobře, v prvním kole padl s Kometou 1:5. "V Brně se nám hrálo těžko," připustil Matějovský. "Osobně mám dojem, že jsme se tam nechali tak nějak podivně ukolébat. V Rondu je každý zvyklý na burácející tribuny a oproti tomu tam v pátek, dá se říct, nikdo nebyl. Tempo toho zápasu připomínalo přátelské utkání. Naprosto nesmyslně jsme se tomu podřídili a nejspíš proto prohráli," zlobil se.

Neobvyklý gól boleslavského útočníka jsme už zmínili. Matějovský do toho na modré jen tak plácl, podivně kolébavý let puku jen stěží označit za střelu, vzdáleně pak možná za nejisté nahození. "To byla docela plachta," smál se třiatřicetiletý hráč. "Měl jsem dokonce zlomenou hokejku, což jsem zjistil až potom," kroutil nevěřícně hlavou ještě po zápase. "Prostě jsem do toho spíš jen tak bouchnul a pak to letělo snad dvě hodiny a nakonec to tam spadlo. Jsem rád. Nejen proto, že ten gól byl důležitý, ale taky proto, že něco takového se vám moc často nepovede."

"V kabině jsme si říkali, že buď můžeme začínat od nuly, nebo dohánět šestibodovou ztrátu. A co si budeme povídat, to by byl už docela hazard," odpověděl Matějovský upřímně na otázku, jaké ovzduší panovalo v šatně. "Tentokrát jsme měli dobrou hlavně třetí třetinu. První mohla být možná ještě o chlup lepší, měli jsme víc šancí, než kolik jsme jich využili. O druhé snad radši pomlčet… Ale zvládli jsme to, psychicky nám to snad také pomohlo. Teď v tom ještě musíme pokračovat," naznačil razantně.

A upřímně odpověděl i na dotaz ohledně věrných boleslavských fanoušků. "Musím zcela upřímně přiznat, že na to, co jsme po většinu sezony předváděli, občas skoro zírám, že tu lidé tolik chodí a fandí. Na diváky si určitě nemůžeme stěžovat, ba právě naopak. Jsme vděční za jejich podporu."

Úsměvy po utkání s Kladnem rozdával i Daniel Boháč, který si připsal jeden gól a asistenci k tomu. "Máme velkou radost, to je samozřejmé. Ale myslím, že si ji můžeme dovolit teď po zápase a ještě tak maximálně zítra ráno, až si půjdeme někam do trafiky koupit noviny, kde bude tabulka. Na tenhle moment se osobně docela těším," nadhodil s úsměvem Boháč.

Jeho kolega obránce Jiří Marušák mu přitom přizvukoval. "Konečně jsme tam, kam jsme zuby nehty doslova drápali celé dlouhé měsíce. Když už nic jiného, začínáme od nuly… Máme radost, momentálně můžu říct, že jsme asi dokonce šťastní," neskrýval své dojmy a pocity. "Každopádně to ale budeme muset setřást, to je jasné. Když jsme konečně na třináctém místě, nesmíme zaváhat a rvát se dál."