Měl jsem velkou radost, přiznal po svém prvním gólu sezony Peter Pucher

Ten se ale nečekal! Pardubický útočník Peter Pucher se prvně do sítě soupeře trefil až ve 20. kole. Ve včerejším utkání proti Vítkovicím vsítil rozhodující gól celého utkání. Po jeho průniku ze strany provedl elegantní blafák, poté zavěsil kotouč pod horní tyčku branky Martina Pruska. „To bylo štěstí, že se mi to povedlo trefit takhle nahoru a že gólman šel dolů. Určitě jsem ho chtěl dát, stejně jako minulé zápasy. Jsem rád, že to vyšlo,“ radoval se třiatřicetiletý slovenský útočník.

V utkání jste ale měli docela kliku. Hlavně ve druhé třetině jste museli ustát tlak soupeře, poté jste dokonce skórovali…
„Vítkovice dobře bruslily, často nás dostávaly pod tlak. Měli jsme dnes kopec štěstí, druhá třetina byla z naší strany nejslabší.“

Byl to z vašeho pohledu nejšťastnější zápas Pardubic v dosavadním průběhu sezony?
„Dali si vlastní góly, ale to k tomu patří. Otočilo se k nám štěstí, které jsme minulé zápasy neměli. Ve spoustě zápasů jsme vyhrávali, ale nakonec jsme je hloupými chybami prohráli. Teď nám štěstíčko ukázalo svou tvář, my si toho musíme vážit a jít mu naproti a dále makat a snažit se, abychom hráli co nejlépe.“

Branka na 3:2, kterou si Vítkovice vstřelily samy, byla doslova darem z nebes…
„Byl to šťastný gól. Všichni na zimáku jsme byli překvapeni, soupeř, my i diváci, co se stalo. Gól byl hodně důležitý, vedli jsme 2:0, soupeř nás dotáhl na 2:2, pak to byl trochu opatrný hokej. Tímto gólem jsme se dostali do vedení.“

Hodně vás pak „nakopl“?
„Takový gól mančaftu pomůže, v kabině jsme si říkali, že takový zápas musíme vyhrát, když máme takové štěstí a soupeř si dal vlastence. Že to musíme urvat, i kdybychom měli sebou házet do střel.“

Ale v závěru, přestože jste ve třetí třetině vedli 4:2, jste se nevyvarovali dramatu…
„Tam jsem udělal chybu, měli jsme výhodu přesilové hry, nesmyslně jsem fauloval. Na trestné lavici jsem trpěl a když vyloučili Honzu Snopka, tak to už bylo fakt dost. Seděli jsme tam jak na popravě. Ale naštěstí to kluci uhráli, dostali jsme jen jeden gól. Uhráli to, bylo to super.“

Hodně jste se bál?
„Čtyři minuty před koncem za stavu 4:2 jsem nesmyslně fauloval, to se nemůže stát.“

Může takové šťastné vítězství pomoci do dalších zápasů?
„To se uvidí v pátek. Každopádně musíme hrát jako v první třetině. Zodpovědně, bruslit, do těla. Musíme udělat vše proto, abychom to zvládli.“

Po gólu na 4:2 jste se hodně radoval. To jste si opravdu tak užíval, že jste prolomil střeleckou smůlu?
„To bylo jasné! Opravdu jsem měl velkou radost.“

A bruslilo se vám pak třeba lehčeji?
„Každému hráči pomůže, když dá gól. Hlavně když na něj takhle dlouho čeká jako já. Dá mu to nové síly, sebevědomí. Nevím, zda se mi přímo lehčeji bruslilo, ale hrálo se mi daleko lépe.“

Když jste se tlačil do brány, věděl jste hned, co uděláte?
„To mě napadlo před bránou jako první, tak jsem to udělal. Tam není čas na nějaké další myšlenky, musíte udělat právě to, co vás prvně napadne. Bylo to šťastné řešení.“

Může vám jedna taková trefa pomoci do dalších zápasů?
„Samozřejmě bych rád skóroval i v dalších zápasech, ale každé utkání je jiné. Jsem rád, že padl a pevně věřím, že to půjde nejen mně, ale hlavně všem. My se trápíme střelecky, herně a chceme se opravdu zdvihnout, abychom se posunuli do středu tabulky.“