Martin Růžička vylepšil svůj rekord. Těší mě to, ale jsou to jen čísla, připomíná třinecký fantom

V posledním kole základní části Tipsport extraligy se Oceláři postavili plzeňské Škodovce. Utkání ve Werk aréně mělo jasný průběh. Po vyrovnané první třetině se ke slovu dostala třinecká ofenzivní mašina, jenž čtyřmi brankami urvala tři body. To zajistilo Slezanům čtvrtou příčku, tedy výhodu v podobě začátku čtvrtfinále na vlastním ledě. Gólem a asistencí se na vítězství podílel i vítěz kanadského bodování, Martin Růžička.

Martine, gratulace ke čtvrtému místu. Plzeň nepřijela v kompletní sestavě, usnadnilo vám to práci?
"Jména ten hokej nehrají. Ti hráči jim chyběli, bylo to znát na jejich hře. Jinak ale nehráli špatně. Bez těch hráčů to bylo jiné a jsme rádi, že jsme získali tři body."

Čtvrté místo, panuje u vás spokojenost?
"Určitě. Začínat doma je velká výhoda, kdyby se série dostala do sedmého zápasu, tak pak to je hodně znát."

Ve čtvrtfinále vás čeká Sparta, co na to říkáte?
"Sparta má výborný tým. Měla sice špatný začátek, v průběhu sezóny ale ukázala svou sílu a určitě to nebude jednoduchá série. V posledních kolech hráli výborně, to se říct musí. Musíme se na to dobře připravit. Podíváme se na video, něco vymyslíme. Play-off je ale jiná soutěž."

Na Spartě jste také hrál, máte s ní titul. Bude to pro vás prestižní série?
"Bude to prestižní, ale už to je dlouho, co jsem tam hrál. Ta prestiž už trochu uplynula, budu to brát jako sérii proti jakémukoliv jinému týmu."

Těsně před koncem jste přidal svou čtyřicátou branku. Věřil jste, že ještě stihnete skórovat?
"Já věřím pořád. Jak v životě, tak v hokeji. Dnes to nebylo jiné. Jsou to ale jen statistiky, hokej je týmová hra. Za každou cenu chci pomoct týmu, ať už brankami, asistencemi, nebo třeba hrou v oslabení. Musím poděkovat všem klukům z týmu, protože bez nich by to nešlo. I trenérům za důvěru. Tak nějak se to všechno sešlo, mám z toho radost."

Ze zápasu jste si kromě vylepšení rekordu odnesl i památku v obličeji, jak k tomu došlo?
"Je to jen takový šrám, ani jsem stehy nepočítal. Bojoval jsem o puk, soupeř mi chtěl zvednout hůl, jenže se netrefil a šlo mi to do pusy… Alespoň se mi to zaryje ještě víc do paměti."