Martin Procházka načal budějovický Mountfield brankou už po deseti vteřinách hry

Kladno se v první třetině trefilo třikrát do českobudějovické sítě, vyhnalo mladého gólmana Kováře z brány a mělo zápas parádně rozehraný. Jenže po první přestávce polevilo, hostů byl najednou plný led a Mountfield se také dočkal zaslouženého snížení. Ve třetí třetině pak Kůrka využil ke vstřelení kontaktní branky Kopřivovy chyby a ve vzduchu viselo vyrovnání. Kladno si oddychlo až po ojedinělém, ale úspěšném Hornově protiútoku a pak už zápas kontrolovalo. Brankové skóre dnešního zápasu ale otevřel Martin Procházka (na snímku), který se po souhře s Paterou trefil za záda Jakuba Kováře už po deseti vteřinách hry.

Dnes to byl asi hodně důležitý zápas?
„Dokavaď nebudeme zachránění, tak bude určitě důležitý každý zápas. Ale chtěli jsme navázat na celkem dobrý výkon z Mladé Boleslavi. Povedl se nám začátek utkání, ale pak jsme dostali jednoho blbého góla a začali jsme se bát o výsledek. Naštěstí to tam Horna pak zachránil.“

Většinou je v poslední době kladenským problémem inkasování branky v úvodu utkání. Proti Českým Budějovicím jste ale letos už podruhé dali branku v první minutě?
„To je samozřejmě více o štěstí. Začalo to vyhraným buly, pak to byla spíš souhra náhod. Určitě nic plánovaného.“

Branka za deset vteřin, pamatujete v kariéře rychlejší gól?
„Asi ne, i Patýs mi říkal, že je to můj nejrychlejší gól. Určitě si žádný podobně rychlý nepamatuji.“

Můžete trochu popsat inkasovaný gól na 3:1, kdy jste měl pak „lehčí“ rozmluvu s obránci na střídačce?
„Podle mě to byla moje chyba, protože gól střílel můj hráč, ale v celé pětce to tam zrovna v tom okamžiku neklapalo, jak mělo.“

Jsou tyto zápasy o hodně těžší na psychiku?
„Určitě jsou, nehraje se přeci jen tak o nic. A každý inkasovaný gól pak zbytečně soupeře dostává do hry. My s tím pak máme často problémy.“

To vysvětluje i dost velkou herní pasivitu ve druhé třetině?
„To je přesně o tom. My hrajeme celkem dobře dopředu, dáme nějaké branky a pak se to najednou otočí a přestaneme hrát. Začneme se bát o výsledek, dostaneme jeden gól a úplně se rozsypeme.“

Zbývá devět zápasů, dá se na tom nějak zapracovat?
„To je věc trenérů, my se musíme snažit se do těchto stavů nedostat. To znamená hrát zodpovědně, nedělat chyby a nebát se o zápas.“

Máte za sebou po jednom utkání s každým ze soupeřů, co první čtvrtina play out napověděla?
„Že to vůbec není jednoduché, ať hrajeme venku nebo doma. Všem jde o hodně a každý se snaží v baráži neskončit.“

A s dosavadním vývojem je zatím spokojenost?
„Hráli jsme dvakrát venku a jednou doma, když budeme takto pokračovat, tak by se nám to mělo podařit zachránit.“

Takže následující dvě utkání doma budou asi hodně rozhodující?
„Ony jsou důležité i utkání venku, ale zápasy doma jsou o to přednější. Bude důležité držet domácí utkání vítězně. Ještě je ale brzo na nějaké matematické kalkulace, náskok máme jen devět bodů a před námi ještě devět zápasů. A to je na počítání ještě hodně brzo.“