Martin Podešva mi to dává do prázdné, brání se chvále Marek Knebl

V sezoně 2006-07 se stal Marek Knebl nejproduktivnějším hráčem základní části juniorské extraligy a na konci play off zvedl nad hlavu pohár pro českého mistra. Přesto se mu nepodařilo prosadit jak do olomoucké, tak i vrchlabské prvoligové sestavy. Vrátil se tedy zpět do Vsetína, ale ani ve výběru trenéra Hlobila neměl příliš pevné místo, několikrát se dokonce ani nevešel na soupisku.

V poslední době je to však znovu onen Marek Knebl, na jakého si vsetínští fanoušci pamatují. Je na ledě pořádně vidět, střílí gól za gólem. Trefil se i v duelu s Velkým Meziříčím a čtvrtým gólem definitivně uťal snahu soupeře o lepší výsledek. Kneblova série s alespoň jednou vstřelenou brankou se prodloužila už na šest utkání v řadě.

Alespoň podle výsledku se může zdát, že zápas s posledním celkem tabulky byl jednoduchý?
„Jednoduchý určitě nebyl. Bylo to podobné jako s Opavou, taky jsme dali rychle dva góly. I když jsme hráli s posledním, věděl jsem, že nás čeká nepříjemný soupeř. Vždyť dokázali porazit i Šumperk a Valašské Meziříčí. Navíc k nám přijeli bránit, čekali na nás. Jsem rád, že jsme to nakonec zvládli.“

Ve druhé třetině jste soupeři dovolili několik brejků, podobně jako v utkání s Opavou. Proč se situace opakovala?
„O přestávce jsme o tom mluvili, hecovali jsme se. Možná máme ty druhé třetiny slabší. Ale soupeř nehrál špatně a v průběhu utkání si každý vypracuje nějaké šance. Nevyvarovali jsme se chyb, ale naštěstí jsme nedostali žádné góly, Lukáš Plšek nás podržel. Naopak, v závěru jsme ještě dva přidali. Ve třetích třetinách se nám daří, vyhráli jsme ji i v Šumperku.“

Zdálo se mi, že jste nastoupili hodně sebevědomě. Bylo to díky výhrám na Technice a v Šumperku?
„Určitě, věříme si víc, než před pár týdny. Chceme to urvat co nejdřív, hned na začátku. První třetinu chceme soupeře zmáčknout.“

Vy osobně teď potvrzujete pověst nejproduktivnějšího hráče juniorské extraligy. Je to vyšším sebevědomím, větším prostorem na ledě?
„Je to určitě prostorem, kterého mám daleko více, než předtím. Taky jsem se uklidnil v koncovce. Jdu od zápasu k zápasu a jsem rád, že to tam padá. Vyhovuje mi i složení útoku. Martin Podešva mi to dává skoro do prázdné branky... Sedí nám to.“

Ustálení sestavy vám tedy pomohlo?
„Určitě. Navíc se říká, že vítězná sestava se nemění. Na tom určitě taky něco bude.“

Pamatujete si, že byste dal gól v oslabení tří proti čtyřem?
„Konkrétní situaci ne. Určitě jsem nějaký takový dal, ale nedokážu si to teď vybavit. V juniorce jsem kdysi dal gól dokonce v oslabení tří proti pěti. Ale něco takového se stává zřídka.“

Za stavu 0:3 ještě soupeř zkoušel něco s výsledkem udělat, ale vaše branka ho asi zlomila?
„Hned potom dostali pátý a s tím už se nedalo nic dělat. Ano, ten čtvrtý gól nás uklidnil. Navíc jsme hráli i na Lukáše Plška. Ten ještě letos nulu nevychytal, přáli jsme mu ji. Navíc nám slíbil svačinku, takže jsme to museli nějak udělat.“

Pomůže týmu zápas bez inkasované branky?
„Nevím, jestli týmu, ale brankáři to určitě pomůže. Já osobně mám raději zápasy, které jsou vyhrocené, takové 3:2 nebo 2:1. Když vedete o víc gólů, začnete to podceňovat a dělat věci, které byste jindy neudělali. Někdy na to můžete i doplatit.“

Sledujete průběžnou tabulku, přemýšlíte, s kým budete začínat v play off?
„To ne, já se vždycky jenom v šatně zeptám, kolikátí jsme a kam jedeme příště... Že bych přepočítával body a zkoumal, na koho bychom mohli narazit, tak to vůbec neřeším. Chci vyhrát každý zápas.“