Martin Falter dvě třetiny čaroval, jeho výkon s Vítkovicemi však Kladnu stačil jen na bod

Vítkovice nejsou v posledních letech pro Kladno příliš bodonosným soupeřem. Sedm vzájemných utkání kladenští nedokázali soupeře obrat byť o jediný bodík. Tentokrát to již vypadalo, že v osmém zápase budou Buldoci nad tímto tradičně silným soupeřem sahat po vítězství, jenže hosté ve třetí části zapnuli ještě na větší obrátky a zápas otočili podobným způsobem, jako v minulém kole Kladno v Karlových Varech. Domácím nestačilo do závěrečné části ani tříbrankové vedení, dopouštěli se fatálních chyb zejména při netaktických střídání během držení puku soupeřem a umožnili tak trpělivě hrajícím Severomoravanům obrat. Brankář Martin Falter, odchovanec vítkovického hokeje, držel dvě třetiny akcie kladenských hodně vysoko. Pochytal kolikrát i zdánlivě nemožné a to na něj za zápas mířilo dvakrát více střel, než na Málka v druhé kleci. Ve třetí části a v prodloužení už ale kiksy spoluhráčů ani on zachránit neuměl.

V posledních dvou zápasech vám ukázal hokej dvě naprosto odlišné tváře. Jaké jsou teď z toho pocity?
„Jak říkáte, takový je hokej. Co se má stát, stane se. Nám se to vyšlo ve Varech, doma se nám to povedlo naopak. Ale když to vidím z druhé strany, tak by se to stávat nemělo, to se prostě musí uhrát. S prázdnou sice neodcházíme, ale jeden bod je málo z hlediska toho, že jsme do třetí třetiny šli za stavu 3:0, kdežto ve Varech to bylo jen 3:1.“

Vítkovice vás dvojnásobně přestřílely. Dvě třetiny ale z jejich strany při koncovce tahali za kratší konec. Pak se to však otočilo...
„Někdy to tak bývá. Já se dnes cítil výborně a věřil jsem, že bychom to měli dotáhnout. I když už to bylo 3:2, tak jsem si říkal, že když to zavřeme, mohlo by to dopadnout. Bohužel jsme dostali hodně podobné góly, je třeba se z toho poučit a jít dál. Každopádně to mrzí.“

Vedli jste po dvou třetinách 3:0. Jaké jste dostali do závěrečné třetiny pokyny?
„Nechtěli jsme úplně bláznit dopředu, ale ne se zase zatáhnout. Hrát prostě aktivně. Jenže mi to přišlo, že jsme párkrát docela propadli, bylo tam asi nějaké špatné střídání. Dopředu jsme si už prakticky nic nevytvořili. Což by za stavu 3:0 až tak nevadilo, ale nesmíte k tomu dostat tři góly.“

U první a třetí inkasované branky bylo vskutku na vině zejména špatné střídání spoluhráčů. Stačili jste si k tomu už něco říct?
„U prvního gólu Vítkovic určitě špatné střídání bylo. Co předcházelo tomu třetímu, si teď příliš nevybavuji. Něco si k tomu určitě řekneme, ale nebudeme z toho zase dělat nějakou velkou vědu, abychom po sobě křičeli nebo tak podobně. Ze dvou zápasů máme tři body a asi to tak mělo být. Ale je škoda, že jsme dnes ztratili, co jsme si nahráli venku.“

Dvě třetiny byl soupeř také hodně aktivní, tam se vám ale chyby obrany dařilo zachraňovat...
„Jestli tam nějaké chyby byly, tak já jsem tam od toho, abych něco chytil. V prvních dvou třetinách se Vítkovice sice dostali do dost šancí, ale to byly většinou střely, které jsem pokryl. A dorážky už měli obránci. V té třetí už to byly trochu odlišné situace, soupeř se dostával do přečíslení. Těžko říkat, že to byly chyby beků, ta pětice na ledě musí být kompaktní a pracovat spolu. Dva beci to nikdy neubrání sami, musí tam bránit minimálně tři nebo čtyři hráči.“

Pět minut před koncem přišlo vyrovnání. Neobával jste se, že skončíte nakonec úplně bez bodu?
„Určitě to v hlavě je, že se to může stát. Stejně tak jsme mohli z nějakého brejku dát gól my. Ale už to vypadalo na to prodloužení, podle mě byli hosté maximálně spokojení s tím bodem. A do prodloužení už šli s tím, že nemají co ztratit a otočili prakticky ztracený zápas. To už tak bývá, že se prodloužení hraje lépe týmu, který zápas dotáhne, stejně jako se to přiklonilo k nám ve Varech.“

Vy osobně jste držel do úvodu třetí části celkem dlouhou domácí neprůstřelnost. Inkasoval jste naposledy ve druhé třetině se Zlínem, Budějovice byly s čistým štítem a Vítkovice až ve třetí části. Celkem 143 minuty. Myslel jste na to v zápase?
„Tak to jsem nijak nepočítal, pravda že posledně s Budějovicemi to bylo s nulou. No to je celkem škoda, mohlo to vydržet. Ale i kdyby to nevydrželo, tak by mě to nemrzelo, pokud by to dnes bylo za tři body.“

Hokejově pocházíte z Vítkovic. Hraje to ještě v zápasech proti tomuto týmu nějakou roli?
„Trenéra znám výborně, ten mě vedl dlouho v mládeži a pak i na Slovensku. Pár kluků tam znám, ale už to beru jako každý jiný zápas.“

Kladno do toho utkání prohrálo s Vítkovicemi sedmkrát za sebou, tentokrát to bylo po osmé. Sledovali jste tyto statistiky?
„Tak na tom asi něco bude. Je škoda, že jsme to dnes neprolomili, měli jsme k tomu blízko. Budeme se o to snažit v dalším zápase, i když už zbývá jen jeden a to venku. Snad se to neprotáhne o další.“

Čekají vás teď v příštích třech dnech dvě utkání. Neobáváte se nějakých problémů s únavou?
„Myslím, že ne, ostatní mužstva to mají také stejné. Jde o to, jak kdo přistoupí k přípravě na ty zápasy. Musíme se snažit bodovat, co půjde.“

Každopádně Kladno zatím ve druhé polovině základní části bodovalo v pěti ze sedmi utkání. Takže i přes toto střetnutí není asi v kabině tak špatná nálada, jako asi byla v první polovině soutěže, že?
„Já vždy v rozhovorech tvrdím, že tady atmosféra nebyla nikdy nějak úplně špatná na to, jak jsme si v tabulce stáli. Mančaft tu drží pohromadě, není to špatné ani teď, i když mohlo být lepší. Snad nám to po dnešku neublíží a pojedeme dál.“