Marian Jelínek: První gól byl velice důležitý, z mužstva spadla tíha odpovědnosti

Po jednoznačném průběhu zápasu se Slovenskem zakončil český národní tým osmifinálou skupinu výhrou nad Bělorusy. Svěřenci kouče Vladimíra Růžičky zvládli náročné střetnutí proti urputně bránícímu soupeři a navíc podruhé v řadě na turnaji neinkasovali branku. Reprezentanti v první polovině duelu naráželi na dobře formovanou obranu a těžce se prosazovali. Ale na začátku druhé půlky střetnutí se jim podařilo prorazit pevnou hradbu paradoxně v oslabení. Trenér Marian Jelínek sleduje dlouhodobě tým Běloruska a právě zvolená obranná taktika souboru Glena Hanlona se mu líbila.

„Od prvních minut bylo na českých hráčích znát, že nechtějí ponechat nic náhodě a chtějí jít za vítězstvím. Bylo to zejména vidět na disciplinovanosti a soustředěné hře. Po vysoké výhře nad Slovenskem jim narostlo potřebné sebevědomí.

Od poloviny střetnutí už dominovali pohybem, i kondičně. Projevila se i psychika. Bělorusové vlastně splnili poslání a probojovali se do vyřazovací části. Ve druhé třetině se utkání lámalo, vstřelili jsme jim dva góly a oni posléze neměli sílu na nějaký zvrat.

První gól je vždy určitě důležitý, z mužstva spadla taková tíha odpovědnosti. Tým se po vedoucí brance uvolní. I když to mohlo vypadat úplně jinak a do vedení mohl jít soupeř. Grabovskij tam měl velkou šanci, jenže jí neproměnil a zápas se mohl vyvíjet zcela jiným směrem.

Optimistická zpráva je, že český národní tým na šampionátu dvakrát po sobě neinkasoval. Ale nesmíme to přeceňovat, jelikož jsme hráli se slabšími soupeři v osmifinálové skupině. Druhá stránka věci je, že oba výběry byly po těžkých duelech s Finskem, kdy to dotáhly do prodloužení.

Nám to zkrátka vyšlo, uhájili jsme podruhé v řadě čisté konto. Bělorusko si vypracovalo brankové příležitosti a klidně dva až tři góly jsme mohli obdržet. Takže v obranné hře jsou ještě rezervy. Oproti minulým zápasům se výrazně zlepšila disciplinovanost, v posledním dvou kláních jsme hráli jen párkrát v oslabení a to týmu také pomohlo.

Po všech stránkách byla česká reprezentace lepší. Hlavní rozdíly jsem spatřoval v pohybu a ve větším důrazu. I na kotouči jsme byli silní. Co nemáme je zarputilost, větší tah na bránu, jakou mají zámořské týmy a teď už i Rusko. V tomhle směru za nima zaostáváme. Pokud by Kanada hrála s Běloruskem, tak by je rozstřílela 6:0.

Konečný výsledek 3:0 se může zdát, že bylo všechno perfektní. Soupeř však nedosahoval úplně velkých kvalit, i když Bělorusko v poslední době má vynikající tým. Ale pořád se nemůže zařadit mezi pět, šest elitních mužstev mistrovství světa.

Myslím si, že varianta s Eliášem na přesilovkách vedla ku prospěchu. Totéž se dá říct o Rolinkovi, jenž se osvědčil na pozici obránce. Coby nás mohlo trochu mrzet v dalších zápasech, je neproměňování šancí.

Hra Běloruska se mi líbí už hodně let. Trenéra Glena Hanlona znám dobře a taky vím, že má dobře propracovanou a organizovanou defenzivu v NHL. Postavili obrannou hru založenou na bloku kolem brány, protože věděli, že naši hokejisté moc z dálky nestřílejí.

Kdyby hráli proti Kanadě, tak by tohle bránění nemělo účinek. Kanaďané hodně přihrávek směřují k modré čáře, odkud dost často pálí. Ale rozhodně taktika Běloruska se mi líbila. Akorát tomu chyběl moment překvapení, dostat se do přečíslení dva na jednoho, nebo si vytvořit víc gólových situací.

A jaké šance má český tým ve čtvrtfinále? Jedno utkání je loterie. Z deseti zápasů můžete vyhrát devět, jednou prohrajete a právě ten ve čtvrtfinále. S největší pravděpodobností se střetneme se Švédy, kteří se nacházejí v podobné situaci jako naši hráči. Obě reprezentace na turnaji potkaly slabé chvilky.

Pokud zvládnou poslední vystoupení s Francouzy, dostanou se do pohody. Prožívají stejný průběh jako my. Bude to zajímavý zápas, jiný než spolu sehráli v rámci seriálu Euro Hockey Tour. Letos statisticky jsme na tom líp my, ale uvidíme, jak to nakonec dopadne.“