Marián Hossa – smutný hrdina. Podruhé v řadě stál na straně poražených

V posledních dnech a týdnech toho o něj bylo napsáno víc než dost. Loni zběhl z tábora poraženého k vítězi, což mu řada bývalých spoluhráčů a fanoušků neodpustila. V Detroitu cítil větší šanci vyhrát. Po dvou finálových zápasech se zdálo, že udělal dobře. Křivolaké jsou ale cesty osudu. Téma Mariána Hossy a jeho boje o Stanley Cup dostalo nakonec hořkou tečku. Svět se nadchnul jeho volbou odmítnout několikaleté kontrakty a přijmout roční nabídku na – v Hossových měřítcích – pouhých 7,5 miliónu dolarů. „Bylo to těžké rozhodnutí,“ říkal zpětně. „Někdy musíte v životě taková udělat. Snad jsem se rozhodl správně.“

Dnes už víme, že ne. Věc měla navíc jeden háček. Slovenský útočník si předtím užil životní play off a opakovaně vychválil spolupráci se Sidneym Crosbym i s celým kolektivem Tučňáků. Ani náznak nespokojenosti. Některým lidem se ten podivný názorový veletoč zkrátka vysvětlit nedal.

„Po ničem netoužím tolik, jako potřást mu v sedmém finále rukou a říct, že se rozhodl špatně,“ svěřil se novinářům v průběhu série Maxime Talbot, jenž nazval před sezónou Hossův odchod „ranou přímo do srdce“. Zlomyslnost osudu se projevila i v tomto případě, neboť to byl právě Talbot, kdo vstřelil obě branky Pens v rozhodujícím sedmém finálovém klání.

Poražený slovenský hokejista se z šoku oklepával těžko. Každý hráč Red Wings měl důvod ke smutku, míra pokoření v případě rodáka ze Staré Lubovni však překonávala ostatní. Novinářským mikrofonům se postavil zhruba půl hodiny po utkání. „Takový je život,“ zamýšlel se. „Jestli cítím lítost? Ne. Můžeme si tu sednout a hodiny o věci diskutovat, ale svého rozhodnutí nelituji. Mohlo to dopadnout na obě strany. Jediný gól mohl všechno změnit. Tak to chodí.“

Pro nejednoho Tučňáka tak měla radost z poháru další přidanou hodnotu. „On ví, že jsme pro něj neměli žádný soucit,“ říká Talbot. „Je to skvělý hráč a pro svůj tým odvedl skvělou práci.“ Loni snad, letos už lze o Hossově přínosu polemizovat. Základní část měl výbornou, v tvrdé konkurenci Detroitu se prosadil nad očekávání, když v 74 utkáních posbíral 71 bodů (40+31). V play off přidal ve 23 zápasech už jen 15 bodů (6+9) a herně se spíš trápil.

„Samozřejmě, cítím s ním,“ přiznal obránce Brad Stuart. „Cítil velký tlak. Byl to jeden z klíčových příběhů téhle série."

Zámořským tiskem se znovu rojí otazníky, zda Hossa v týmu zůstane nebo odejde. Podobně jako loni. Stejně jako jeho předešlý zaměstnavatel avizoval i Detroit vůli hráče udržet. Ve třiceti letech je na vrcholu. Přestože mu závěr letošní sezóny na ceně nepřidal, o nabídky určitě nebude mít nouzi. Uvidíme, zda nás Marián Hossa znovu něčím překvapí.