Marek Langhamer napodobil Mrázka. Na kanadský hokej jsem zvyklý, pro mě určitě výhoda, hlásí

(MALMÖ,od našeho zpravodaje) Tenhle tah vyšel náramně! Proti Američanům dostal v brance české dvacítky přednost Daniel Dolejš, na Kanaďany šel Marek Langhamer. Argumenty byly jasné: bývalý gólman Pardubic soupeře zná, chytá za tým Medicine Hat z Western Hockey League. Je zvyklý na styl soupeře. Sympatický chlapík vrátil důvěru unikátním způsobem. Langhamer předvedl spoustu skvělých zásahů, to on držel šance českého týmu na úspěch! "Kanadu jsme porazili poprvé za čtyři roky, co jsem v nároďáku. Jsem hrozně šťastný," hlásí spokojeně.

Bezprostředně po utkání se v jeho obličeji zrcadlila únava, ale také úleva. A pocit parádně odmakané dřiny. "Je skvělé, že jsme to dotáhli a vyhráli. Máme dva body, kterou jsou moc cenné," pochvaluje si. O Langhamerovi nebylo poslední dobou moc slyšet. V draftu NHL před časem připadl Phoenixu, doma chytal naposledy při MS osmnáctiletých na jihu Moravy, kde se ale zranil a z turnaje musel předčasně odstoupit.

Teď je zpátky, fanoušci už vědí, čeho je schopen. Proti Kanadě podal mimořádný výkon! "Na jejich hokej jsem zvyklý, pro mě to byla určitě výhoda. Vím, jak jejich hráči řeší situace, kdybych nastoupil proti někomu jinému, možná by to takové nebylo," uvažuje. Tenhle gólman připomněl turnaj, kdy v české kleci zářil Petr Mrázek.

Dnešní naděje Detroitu vychytala před dvěma lety v Edmontonu hokejisty Spojených států způsobem, jaký dlouho neměl obdoby. Marek Langhamer teď inkasoval čtyřikrát, ale lapil možná pět nebo sedm tutovek, které by za normálních okolností skončily v síti. Byl spolehlivý, klidný. Kontroloval puky, zbytečně je nevyrážel. Znamenal jistotu, díky níž se občas na světových šampionátech narodí podobně překvapivý a nečekaný výsledek.

Přitom český tým prožil v duelu několik mimořádně složitých situací. Kanaďané čtyřikrát vyrovnali, jednou dokonce při vlastním oslabení. Neustále hrozili tvrdým zakončením i důrazem v brankovišti. "Po každém gólu jsem chtěl zůstat v klidu. Kanaďané mají sílu, umějí přijít zpátky do zápasu. Ale my jsme to hráli výborně takticky," oceňuje práci celého týmu.

Podle jeho slov byl jedním z klíčů k vítězství povedený začátek. "Měli jsme ho dobrý. Trošku jsem čekal, že si soupeř vytvoří větší nápor, že nás budou víc tlačit. Ale my se chytili," kvituje. Proti javorovým listům nechytal poprvé. "Hrál jsem s nimi v osmnáctce, celkem asi dvakrát nebo třikrák. Pokaždé to bývá stejné." Tentokrát se protivník ocitl pod velkým tlakem, fanoušci čekají útok na zlato, které se při dvacítkách nekonalo už čtyři roky. Češi kladli odpor, který nikdo nečekal.

Marek Langhamer to potvrzuje. "Turnaj je v Kanadě strašně sledovaný, každý chce od jejich týmu medaili," reaguje. Vzájemný zápas ve skupině ještě nebude mít hlavní slovo z hlediska konečného umístění, ovšem může napovědět. Oběma stranám. "Kdyby mi někdo před utkáním řekl, že získáme bod, bral bych ho všemi deseti. Teď máme dva a všichni jsme za to moc rádi," líčí nadšeně.

Své poctivé dílo dokonal český gólman v nájezdech. Nejprve ho sice překonal Jonathan Drouin, posléze ovšem neuspěl Nic Petan ani talentovaný mladíček Connor McDavid. "Prvního jsem neznal, McDavid hraje stejnou soutěž, ale nájezd jsem proti němu zatím nechytal. Najel si z pravé strany a udělal pohyb, trošku jsem to tušil a reagoval," popisuje zákrok, kterým vzal kanadskému útočníkovi naději k zakončení.

Následně rozhodl Dominik Simon - a Langhamer mohl vyskočit radostí do vzduchu. "Dominik nájezdy umí, ale tohle jsem od něj neviděl. Udělal to výborně," říká na adresu střelce vítězné branky. Výsledek je sladký. I povzbudivý. "Může nám pomoci do dalších utkání," uznává. Čím to, že český tým najednou předvedl takový výkon? "Sám nevím, asi se kluci dobře vyspali. Kanaďané od poloviny zápasu nevěděli, co hrát. Porazit je - to se nepovede každý den," uzavírá.