Máme fazónu, pochvaloval si Petr Koukal poté, co rozhodl prodloužení se Spartou

Vedly a taktickým výkonem směřovaly ke třem bodům. Pardubice však proti Spartě musely vítězství vybojovat až v prodloužení, když vyprodanou ČEZ Arenu na chvíli rozesmutnil ten večer střelec dvou branek Martin Podlešák, který nemilosrdně potrestal hrubku obránce Koláře. Pětiminutový přídavek mnoho šancí nepřinesl, dramatické utkání směřovalo k nájezdům. Ty však půl minuty před koncem odmítl tahoun Pardubic posledních dní Petr Koukal (na snímku).

Jak hodnotíte utkání, ve kterém jste dokázali nakonec vybojovat dva body?
„Nám se nedařilo moc dopředu. Vyjma přesilovek jsme se moc do šancí nedostávali. Kdybychom neudělali tu hrubou chybu, tak jsme mohli mít o bod více. Škoda, ale jsme rádi za ten druhý bod v prodloužení.“

Vám se společně s útočníkem Janem Kolářem poslední dobou hodně daří. Soutěžíte mezi sebou?
„Tak bych to neřekl. Jsme rádi, že nám to tam padá a dáváme góly, i když třeba v Třinci to na body nestačilo. Hlavní je, že ty body sbíráme. Je jedno, kdo branky dává. V posledních utkáních nás táhnul Libor Pivko, teď tu fazónu máme my.“

Povedlo se vám vstřelit gól v přesilovce po pěkné akci. Jak jste to viděl?
„Přede mnou lehal obránce a já už myslel, že ho trefím. Naštěstí to Honzovi Starému spadlo přímo na hokejku a on to dokázal trefit. Na ten puk pořádně neviděl, takže to měl těžké. Jsem rád, že to takhle vyšlo.“

Bylo těžké se přes tolik vyloučení a vypjatou atmosféru soustředit jen na hokej?
„Ani ne, bylo to vyhecované utkání. Podobně budou vypadat všechna. Já jsem dostal desetiminutový trest, na to moc pyšný nejsem.“

Jaké to bylo sedět deset dlouhých minut na trestné lavici?
„Bolely mě nohy více, než když bych byl na ledě. Zjišťoval jsem, kdy se budu vracet na led. Nejprve mně řekli, že se vracím minutu a půl před koncem. Když jsem měl jít za půl minuty na led, tak mi řekli, že až další třetinu.“

Bylo to nesportovní chování. Co jste rozhodčímu řekl?
„Já jsem zaklepal do plexiskla a on jel zrovna dávat trest a viděl to. Moje hloupost prostě, ale nemyslím, že by to byl tak těžký prohřešek. Za tohle jsem deset minut ještě nedostal.“

Spoluhráči vás v krátkém sledu následovali, až jste se tam sešli čtyři. Byly to perné chvíle?
„Bylo to za stavu 1:1. Já hlavně těžko rozdýchával ten faul Honzy Snopka. Poté Rado Somík vystřelil ten puk mimo hřiště, to byla smůla. Naštěstí to kluci ubránili.“

Jak by jste popsal tu vítěznou branku v prodloužení, ve kterém byla Sparta asi o něco lepší?
„Já jsem skočil na led a jel proti obránci. Myslel jsem si, že to nebude nahrávat a podařilo se mi vystihnout jeho kličku, puk se pak odrazil do středního pásma. Útočník Honza Kolář postupoval na bránu a já čekal, že mi to ještě nahraje. Jen jsem si to zpracoval, podržel a nakonec to naštěstí trefil.“

Obránce Jan Kolář tam udělal tu hrubku, která znamenala vyrovnání. Museli jste ho hodně povzbuzovat?
„To já nevím, moc jsem to nevnímal. Navíc on sedí mezi obránci. Já jsem jen viděl, jak puk letí na jejich útočníka a pak jak zakončuje, udělal to opravdu dobře.“

Ten vyrovnávací gól vámi hodně otřásl?
„Museli jsme zmobilizovat síly. Já měl v závěru šanci, akorát jsem trefil brankáře do hlavy. Mohli jsme mít tři body, ale také jen jeden. V prodloužení se nám moc nedaří. Hodně nám pomohla atmosféra, diváci nás tlačili i v tom prodloužení. I když se nedařilo, tak fandili. Za to bych jim chtěl poděkovat.“