Lukáš Cikánek: Dva góly nohou se na gólmanovi podepíší, i když se na to snaží nemyslet

Lukáš Cikánek si musel v kladenské brance v zápase s třineckými Oceláři připadat asi jako ve špatném snu. V první třetině bylo Kladno ještě hodně aktivní a naopak hosté museli být rádi za bezbrankový stav. V úvodu druhé části navíc Cikánek výstavně lapil tutovku Květoňovi a z následné akce poslal Lukáč Kladno do vedení. V tom okamžiku se utkání ale jakoby otočilo. Hosté okamžitě zatlačili Kladno do úzkých a zasypali domácího gólmana sprškou střel, kterým nemohl Cikánek čelit věčně.

Po vyrovnání navíc následovaly dva smolné góly nohou, kdy nejdříve po sólu Adamského v oslabení si brankářem vyražený puk skopl do sítě Kafka a následně další střela změnila směr díky dobře postavené noze Polanského. Kladno pak sice snížilo a ve třetí části se hnalo za vyrovnáním.

Jenže útočníci vepředu byli bezzubí a další velké zmatky v obranné části byly vodou na mlýn šikovným útočníkům hostí, kteří nabídnutými tutovkami nepohrdli. Lukáš Cikánek tedy v zápase zastavil celkem 22 často velmi obtížných střeleckých pokusů, dalším šesti pukům už v cestě za svoje záda ale už zabránit nemohl.

Takové utkání, to byla pro gólmana asi velká černá můra, že?
„To určitě, potřebovali bychom na něj rychle zapomenout, protože to byl strašný zápas. Bylo to také dané tím, že jsem dva góly dostal nohou a z toho ten první navíc vlastní. Ale na to se nechci vymlouvat, šest gólů je opravdu hodně.“

Předvedl jste opět řadu výborných zákroků. V úvodu druhé třetiny jste například lapil tutovku Květoňovi, kde z protiútoku šlo pak Kladno do vedení. Tam mohlo jít o zlomový moment v zápase.
„Přesně tak, do té doby to bylo všechno v pořádku. Ale pak jsem dostal ty dva góly za sebou nohou a to se na gólmanovi vždycky podepíše. Já se na to snažil nemyslet, ale v hlavě jsem to měl. Do té doby jsme hráli dobře, ale Třinec se pak těmito góly chytil. Navíc mají výborné hráče, těžké přesilovky a jak bylo vidět, ze všeho dokáží dát gól.“

Už v minulém domácím utkání s Vítkovicemi nastal okamžik, že jste po vyrovnání přenechali iniciativu soupeři, který ji velmi rychle zúročil v opětovné vedení. Teď se to po první brance opakovalo, tušíte proč?
„Je to zajímavé, bylo to opravdu obdobné. Dotáhneme se na ně, nebo jako dnes vedeme 1:0 a vzápětí zase dostaneme gól. Dnes ty byla i trochu smůla, jenže jsme prohráli a jsme bez bodu.“

Dá se spoluhráčům, kteří vám nešťastně dopraví puk do brány v dané chvíli něco vyčítat?
„To určitě nedá. U toho prvního byl Petr Kafka, který brzdil, puk měl za hráčem, takže ho neviděl a odrazil se mu přímo do nohy. To druhé byl protihráč, kterého trefil puk do holeně a od ní se mi to odrazilo do brány.“

Ve třetí třetině jste si musel připadat jako v posledním utkání v Mladé Boleslavi, kde vás také spoluhráči už nechali soupeři dost napospas.
„Bylo to skoro stejné, ale dnes se s tím dalo počítat. Vzhledem k vývoji jsme potřebovali útočit a zdramatizovat zápas. Bylo tedy jasné, že do šancí se dostanou. Ale doufali jsme, že je nedají. Jenže z toho dali tři góly a to rozhodlo.“

Přece jen se ale Kladno letos drží v relativně klidném středu tabulky. Dají se tímto porážky alespoň lehčeji vstřebat, než když každá znamenala další prohloubení ztráty na posledním místě?
„Je pravda, že nějaké body máme, ale potřebovali jsme před pauzou doma ještě nějaké urvat, abychom mohli být ve větším klidu. Nejen že se to nepovedlo, ale navíc jsme dostali šestku. Takže spokojení rozhodně nebudeme.“

Letos se celkem pravidelně v brance střídáte s Janem Cháberou. Existuje na nasazení v zápasech nějaký klíč? A jak Vám tento systém vyhovuje?
„Trenéři nám to už řekli před sezonou, že nás budou střídat a zatím se to tak děje. Já jsem za to určitě rád, že se občas protočíme a myslím, že Honzovi to taky nevadí.“

Čeká vás desetidenní pauza, jak ji strávíte?
„Odpočineme, potrénujeme a hned následující zápas musíme udělat body. Od osmého místa dolů je to hodně nabité a už si doma nesmíme dovolit ztrácet body jako s Třincem.“