Litvínovský Boris Gažur posílí finské Oulu, jednou z něho možná bude druhý Chára

Není obvyklé, aby nadaní čeští hokejisté odcházeli v šestnácti letech do Skandinávie. V minulosti něco takového učinili třeba Miloslav Hořava mladší, Petr Leška, Lukáš Bolf či Petr Freiberg, jinak je cílovou destinací pro většinu nadaných juniorů zámoří. Do uvedené skupiny se letos přidá další hráč, litvínovský obránce Boris Gažur posílí juniorský tým finakého Kärpätu Oulu. Dlouhán ze severu Čech už v zemi jezer dva týdny trénoval. Teď je doma, během července se zúčastní akce reprezentační sedmnáctky. Pak odletí do Finska, kde se pokusí patřičně zviditělnit. Parametry k tomu má vynikající. Gažur měří 198 centimetrů, jednou by mohl dorůst do výšky slovenského zadáka Zdena Cháry.

Gažurův přechod do Oulu se narodil během jarních měsíců. O talentovaném zadákovi se ale ví už déle. "Boris se loni zúčastnil kempu, který pořádala společnost Octagon. Tam uspěl, získal dobré hodnocení. Vynikl postavou, hrou, přístupem. Pro NHL má skutečně vynikající parametry. Po uplynulé sezoně jsme zvažovali co dál a vyšel z toho přesun do Oulu. Podle našeho mínění to bude dobré rozhodnutí," říká František Tausch, jenž hráče zastupuje společně s Jiřím Hamalem.

V Kärpätu mají s Čechy skvělé zkušenosti. Viktor Ujčík a Petr Tenkrát pomohli Oulu k mistrovskému titulu. Teď tam zamířil Michal Broš, před časem odvedli dobré služby Martin Štěpánek nebo Petr Ton. Nyní bude mít náš hokej zástupce i mezi juniory finského týmu. "Boris uzavřel roční smlouvu, v Oulu už dva týdny trénoval," doplňuje František Tausch.

Litvínovský čahoun si nabídky váží. "Byla pro mě překvapením. Zvažoval jsme to jen chvíli. Jsem mladý, jedná se o můj první přestup. Ale věřím, že mi to pomůže," hlásí. Dosud nastupoval za dorost Chemopetrolu. "V Litvínově jsem vyrůstal, hokej hraju od čtyř let. Nikde jinde než v Litvínově jsem dosud nepůsobil," odkrývá svoji dosavadní kariéru.

V mateřském týmu letos neviděl takovou perspektivu. "Podle mého bude přesun do Oulu prospěšnější. Měl bych se lépe hokejově rozvíjet, v Litvínově bych hrál s mladšíma klukama, kdežto ve Finsku budu nastupovat v elitní juniorské lize," vysvětluje. Věhlas Kärpätu je mu dobře znám. "Vím, že to je oddíl s velkou tradicí a mnoha úspěchy. Vždyť na jaře získal titul."

Dosud neměl možnost osobně poznat Ujčíka, Tenkráta ani Broše. "Ale jakmile to půjde, rád bych si s nimi popovídal. Určitě od nich získám spoustu zkušeností," plánuje. Juniorskou soutěž ve Finsku ještě neokusil, ale informací má dostatek. "Je to liga zaměřená na sílu, což by mi mělo vyhovovat. Já nejsem moc na kličky ani na techniku. Snažím se hrát důrazně, do těla," popisuje svůj styl.

V novém působišti ho prý přijali bezvadně. "Nemohu si stěžovat, všechno proběhlo v pohodě. Domluvím se anglicky, tuhle řeč všichni v týmu umí. Takže odpadají starosti s komunikací," pochvaluje si. Koncem července vyrazí na novou štaci definitivně. "Už se těším. Poznám zase něco nového, zajímavého. U nás není obvyklé, aby junioři odcházeli do Finska. Loni tam hrál vlastně jen Petr Freiberg. Jenže já se takhle rozhodl a jsem si jistý, že nebudu litovat."

Na severu Evropy chce prorazit. Respekt už si získal, jeho figura budí pozornost. "Měřím 197 centimetrů, možná o číslo víc," směje se. Stále ještě roste, jednou třeba dispozicemi napodobí vynikajícího slovenského beka Zdena Cháru. "Už jsem zaslechl, že budu jako on. Lidé mě s ním občas srovnávají," pokračuje ve veselém tónu. Boris ale ví, že přesvědčit musí hlavně hokejem. "Chci se zlepšovat a rozvíjet se. Udělám maximum, abych ve Finsku obstál," uzavírá.