Libor Kašík si užíval premiérovou výhru v extralize. Mám rád, když jsem pod palbou střel, přiznává

Zlínští vicemistři vyrukovali na Vítkovice s jedním tajným trumfem, což se později ukázalo jako skvělý tah. Do branky se totiž postavil jednadvacetiletý Libor Kašík (na snímku), který byl hlavní hvězdou nedělního odpoledne. Vítkovičtí jej zasypali čtyřicítkou střeleckých pokusů, ale jen dva si našly cestu až do sítě. Zbytek výborně chytající Kašík zlikvidoval a měl velkou zásluhu na zlínském vítězství 4:2. „Zápas jsem si užíval,“ přiznává mladík, který si na konto připsal premiérové extraligové vítězství.

V uplynulé sezoně patřil k největším oporám prvoligové Olomouce, nyní však hájí barvy mateřského Zlína, kde netrpělivě čeká na každou příležitost předvést svůj um také v nejvyšší soutěži. A jedna z šancí přišla i v moravském derby na ledě Vítkovic. „Snažil jsem se podat maximální výkon a utkání jsem si užíval,“ libuje si Libor Kašík. A není se čemu divit, patřil totiž k ústředním postavám nedělního duelu, který se hrál už od brzkých odpoledních hodin.

Vítkovičtí měli hlavně v úvodní třetině řadu slibných šancí, ale zlínský mladík držel dlouho akcie PSG nad vodou. „Dlouho jsem nechytal a naskočil jsem v podstatě do rozjetého vlaku, což není nic jednoduchého. Ale v brance jsem se rozhodně nenudil,“ uvědomuje si jednadvacetiletý gólman, který musel čelit čtyřiceti střeleckým pokusům soupeře. Ovšem po zápase přišla zasloužená odměna v podobě tří bodů a ceny pro nejlepšího hráče utkání.

K tomu všemu přidal navrch premiérové extraligové vítězství. „Je to super, celkově jsem čekal na výhru v soutěžním zápase už dost dlouho, asi půl roku,“ pátrá v paměti bývalý mládežnický reprezentant, který se o tom, že půjde do branky, dozvěděl s velkým předstihem. „Věděl jsem to dříve, než je asi běžné. Těch zápasů je hodně a trenér říkal, že předběžně to vidí na Vítkovice. Dozvěděl jsem se to asi tři až čtyři dny před zápasem,“ prozrazuje.

Úřadujícím vicemistrům přitom vůbec nevyšla úvodní dvacetiminutovka. „Vůbec nevím, čím to mohlo být,“ kroutí hlavou Kašík. V dalších částech však jeho spoluhráči dokázali převážit pomyslné misky vah na zlínskou stranu. Vítkovičtí dokonce neproměnili dvě dlouhé přesilovky pět na tři. „Kluci to odehráli v obraně výborně. Byli jsme klasicky domluveni tak, že jsem měl první střelu a oni si hlídali případné dorážky,“ popisuje spolupráci s obránci.

A kdy mu bylo v zápase vůbec nejhůře? „Neměl jsem žádné takové chvíle. Naopak mě dost bavilo, že toho na mě šlo hodně. Mám rád, když jsem pod palbou střel,“ culí se sympatický brankář. Zda dostane šanci také v úterním domácím střetnutí s Chomutovem však prozatím vůbec netuší. Každopádně po jeho výkonu na ledě Vítkovic musí mít hlavní trenér Rostislav Vlach pořádně zamotanou hlavu. Tři body ale budou pro PSG povinností.

Libor Kašík si veškeré zápasy odjakživa užívá a cítit to je až na tribuny i střídačky. Ostatně Jaroslav Balaštík po utkání s úsměvem prohlašoval, že je vyloženě televizním gólmanem, až má někdy strach, že si třeba vykloubí rameno. „To jsem ani nevěděl. U mě to tak vyplyne prostě, jen občas se něco snažím více prodat,“ směje se. „Ale samozřejmě se snažím užívat si každý zápas, stejně to děláme hlavně pro diváky,“ uzavírá.