Liberečtí zabrali a slaví další tři body. Urvali jsme to jako tým, shodli se Vlach s Výtiskem

Jestliže Bílí Tygři zakončili první polovinu extraligového ročníku nevýrazným výkonem v domácím zápase se Zlínem, vstup do té druhé jim zatím vychází na jedničku. Nejprve v úterý uspěli za tři body v Třinci a ve čtvrtek na domácím ledě přemohli úřadujícího mistra z Plzně. Proti Západočechům se prezentovali Liberečtí příkladnou obětavostí a týmovou hrou. „Musíme do zápasů chodit naplno a doufat, že vyhrajeme,“ komentoval výhru 4:2 a současný přístup útočník Jaroslav Vlach.

Právě on byl jedním z nejdůležitějších článků při zisku tří bodů. A jeho výkon byl velmi symbolický pro celý zápas, který Liberec odehrál jako jeden muž. Jaroslav Vlach nepatří mezi vyhledávané hvězdy, svůj díl práce ale odvede v každém utkání, proti Plzni však jeho přínos přesáhl obvyklou normu.

Představení jednadvacetiletého útočníka začalo v šestnácté minutě. „Valda (Jakub Valský, pozn. red.) s Urbym (Tomáš Urban, pozn. red.) skvěle vybojovali puk v rohu, já si z levé strany sjel mezi kruhy, Valda mi přistrčil puk a já vystřelil. Urby to pak před gólmanem tečoval. Všechno bylo výborně načasované a konečně to klaplo,“ popisoval situaci, která otevřela skóre utkání.

Hlavní pozornost na sebe však Vlach strhával ve vlastním pásmu, kde vydatně pomáhal obraně. „Musíme hrát obětavě každý duel, před zápasem jsme byli na jedenácté pozici, takže musíme chodit do všeho naplno a doufat, že vyhrajeme,“ říkal k rozpoložení svého týmu.

Za stavu 2:2 pak dokonce musel přímo zastoupit gólmana svého týmu, kotouč se totiž po Dudově střele kutálel podél brankové čáry. „Švára (Marek Schwarz, pozn. red.) tam chytil tutovku, ale propadlo mu to pod rukou. Já jen viděl puk na brankovišti, tak jsem ho poslal pryč.“

Za vyrovnaného stavu pak přišel i zřejmě zlomový moment utkání. Krátce po začátku třetí třetiny usedl na trestnou lavici Nedvěd, jehož po chvilce následoval Čakajík. Plzni se tak naskytla možnost přesilové hry pěti proti třem. „Víme, že mají velmi šikovné hráče a museli jsme si dávat pozor, aby si to nedali na střed, na střelu z voleje. Sice to tam párkrát smrdělo, ale se štěstím jsme to nakonec ubránili.“

Oslabení absolvovali Severočeši bez újmy i díky skvělému zásahu obránce Jana Výtiska, jenž napodobil Vlacha a také zaskočil za gólmana Schwarze. Střelu Vlasáka zastavil těsně před čárou, načež odolal dorážejícím protihráčům. Důležitý moment viděl po zápase s lehkým nadhledem: „Je to spíš o štěstí. Já se tam jen položil a Vlasák mi trefil hokejku. Ale zaplaťpánbůh, protože to bylo za stavu 2:2, kdybychom tam dostali gól, bylo by to hodně těžké.“

Kde se však vzalo liberecké zlepšení, které se urodilo prakticky přes noc? „Je za námi půlka soutěže, kterou jsme neodehráli moc dobře. Ale řekli jsme si, že teď je před námi druhá polovina a je potřeba jí dobře vykopnout. To se nám povedlo v Třinci a teď doma s Plzní. Takže doufáme, že takhle budeme pokračovat dál a začneme sbírat body,“ nastínil zkušený zadák.

Co bylo v posledním domácím zápase Bílým Tygrům velmi vyčítáno, byly nepovedené přesilové hry. Tento problém také jako by zmizel mávnutím proutku. V úterý na ledě Třince využili svěřenci Pavla Hynka tři početní výhody, doma s Plzní dvě. „V přesilovkách jsme zase začali více střílet. A hned je to vidět. Jsou z toho šance a dvakrát nám to tam spadlo. Určitě jsme za to rádi,“ zakončil Výtisk, který si proti třetímu celku tabulky připsal asistenci a v poslední době zažívá na své poměry až bodové hody.