Liberečtí Vak i Trončinský si po vítězství na půdě Mountfieldu pořádně oddychli

Liberečtí Bílí Tygři potvrdili dobrou formu a vítězstvím 4:2 na budějovickém ledě zakončili úvodní čtvrtinu extraligové soutěže. Přestože vedli nad Mountfieldem po první třetině 2:0, tak se o výsledek strachovali: v polovině utkání soupeř během osmatřiceti vteřin vyrovnal a na několik minut zatlačil Tygry do kouta. Svěřencům trenérské dvojice Kalous - Pešán se však povedly další dvě poměrně šťastné trefy, jimiž domácí tým zlomili. „Rozhodující bylo, že jsme dali třetí gól. Kdybychom ho dostali, asi by zápas byl o něčem jiném,“ uvědomoval si centr Tomáš Vak (na snímku).

Zkušený hokejista, který shodou okolností přišel do Liberce před sezonou z Českých Budějovic, si po utkání pořádně oddychl. „Dobře jsme to rozehráli a získali dvoubrankové vedení,“ rozpovídal se. „Domácí úplně lehce snížili a rychle přidali druhý gól po jednoduché akci. Naštěstí jsme se trefili na 3:2 a potom už jsme si dali pozor. Domácím jsme už nic nebezpečného nedovolili,“ konstatoval s úlevou.

Na rozdíl od některých hráčů Mountfieldu neviděl Vak nic podstatného na dvougólovém náskoku svého týmu v úvodním dějství. „Naše vedení určitě soupeři nepřidalo na psychice, ale myslím, že Budějovičtí docela snadno vyrovnali a nestálo je to zase tolik sil,“ byl přesvědčený dvaatřicetiletý útočník, který se radoval z plného bodového zisku, ale s vlastním výkonem nebyl spokojený. „Jsem teď v nějakém útlumu a moc se mi nedaří. Ještěže to jde mančaftu a bodujeme,“ ulevil si.

Předchozích pět sezon působil Tomáš Vak pod střechou Budvar arény, teď se poprvé představil v barvách soupeře. „Zápas byl pro mě určitě zvláštní. Znám tady řadu kluků i trenéry, stále v Budějovicích bydlím. Jel jsem na zápas vlastně jako domů a vracel jsem se rád. Možná tím to pro mne bylo na ledě těžší a protože nemám zrovna formu, tak jsem se nedokázal předvést v lepším světle. Ale diváci mě potěšili svým povzbuzováním,“ vylíčil bezprostřední dojmy.

Liberecký tým měl v prostředním dějství výpadek, kvůli němuž rychlostí blesku přišel o slibný náskok. „Nevím, co se stalo,“ krčil rameny Vakův o deset let mladší spoluhráč Marek Trončinský. „Už ve třetím utkání jsme vedli 2:0 a během přestávky jsme si v kabině říkali, že to musíme do třetice udržet. Ale za necelou minutu to najednou bylo 2:2,“ nemohl stále pochopit, proč se Tygrům vymkl zápas na chvíli z rukou.

Jihočeši pak dostali hostující družinu pod tlak, ale pomohla jim k tomu zajímavá skutečnost. „Jedna pětka nám zůstala strašně dlouho na ledě,“ upozornil Trončinský. „Kluci nevěděli, jak se dostat ven, kvůli zakázanému uvolnění nesměli vystřídat,“ popsal kuriozitu, na níž liberečtí trenéři reagovali vybráním oddechového času.

Byl to správný tah. Hosté se vydýchali a zakrátko šli znovu do vedení. Autorství šťastného zásahu si připsal Marek Trončinský. „Čekal jsem nahrávku a chtěl střílet z voleje, ale dostal jsem to blbě, tak jsem to jenom hodil na bránu a ještě si říkám, že tam nikdo ze spoluhráčů není a najednou koukám, že je to gól,“ vylíčil svoji polostřelu z velké vzdálenosti, kterou budějovický gólman Kovář pustil za svá záda a musel se přitom notně červenat.

Čtvrtý gól Liberce ve 48. minutě byl neméně šťastný, když Dušek projel bez potíží mezi trojicí domácích hráčů a poradil si také s nekoncentrovaným Kovářem. V závěru si Tygři pohlídali výsledek, ale snadné to vůbec neměli. Za katr totiž postupně usedli Klimenta, Hořava a Výtisk, více než minutu se jejich spoluhráči museli bránit dokonce ve třech. „Kluci, kteří chodili v oslabení na led, to zvládli úplně super,“ zářil Trončinský.