Liberec bychom napodobit nechtěli, hlásí Michal Broš z finského Oulu

Až v dalekém Finsku se pídí po příčinách katastrofálního vstupu favorizovaného Liberce do extraligového play off. „Dneska ráno se mě náš trenér ptal v kabině, jak je to možné. Liberec bychom určitě napodobit nechtěli,“ hlásí Michal Broš z týmu vítěze základní části finské SM-liigy Kärpät Oulu. Český útočník patří ke klíčovým hráčům svého mužstva a věří, že mu ve vyřazovacích bojích pomůže k obhajobě titulu. Stále jej však trápí problémy se zápěstím a proto by prý asi odmítl případnou pozvánku na soustředění národního týmu před mistrovstvím světa.

Oulu vyhrálo s náskokem základní část, vy jste byl druhým nejproduktivnějším hráčem mužstva a nejlepší z Čechů ve Finsku vůbec. S první fází sezony musíte být spokojený?
„Určitě. První krok se nám povedl. Ale play off je nová soutěž, začíná se od nuly. Věřím, že budeme v dobrých výkonech pokračovat. Osobně jsem také spokojený, ale přál bych si, aby to v play off bylo ještě lepší To hlavní nás teprve čeká.“

Váš klub v posledních dvou letech slavit mistrovský titul. Má vítězství v základní části vůbec nějakou váhu?
„Těžko říci. Všichni jsou samozřejmě rádi, že to vyšlo, ale vedení klubu na nás nijak zvlášť netlačilo, že musíme být bezpodmínečně první. Úkolem bylo skončit do čtvrtého místa a mít v play off výhodu domácího prostředí.“

Cílem pro play off je opět titul?
„Samozřejmě, cíle jsou nejvyšší. Ale také mi přijde, že na nás není vyvíjen přehnaný tlak. Ano, každý cítí, že na titul máme, základní část to potvrdila. Ale vedení klubu se nás snaží nestresovat, netlačí zbytečně na pilu. Vědí, že když budeme hrát na sto procent, šance na celkový triumf je veliká.“

Týmy na sedmém až desátém místě nyní bojují o postup do čtvrtfinále, vy máte volno. Jak ho trávíte?
„Nic zvláštního. Normálně trénujeme, jen o víkendu budeme mít oraz. Příští týden ve čtvrtek už začínáme, není to zas tak dlouhá doba.“

Na návštěvu do Čech se tedy nedostanete?
„To určitě ne. Nebyli jsme ani během olympiády. Vybrali jsme si to už před Vánocemi.“

Takže jste v olympijské přestávce poznávali krásy finské přírody?
„Ani ne, měli jsme docela náročný program. Dostali jsme tři dny volna, pak přišly na řadu dvoufázové tréninky. V hale jsme trávili denně šest hodin, byla to docela zabíračka. Akorát Viktor Ujčík vyrazil s dalšími kluky na oblíbenou jízdu na skútrech. Plánoval jsem to taky, ale trápí mě dlouhodobé problémy se zápěstím, tak jsem to nakonec raději vynechal.“

Nyní čekáte na soupeře pro čtvrtfinále. Záleží na tom, koho dostanete?
„Je to jedno! Chytáme tady českou televizi, tak sleduji extraligové play off a to je dostatečným varováním. Sparta si přála Zlín a zatím to není žádná legrace, Liberec zase jako jasný favorit už třikrát vybouchl s Českými Budějovicemi.“

Liberec vyhrál základní část jako vy. Asi byste nechtěli dopadnout stejně, že?
„Tak to každopádně ne! Dneska ráno se mě na Liberec ptal náš trenér, jak je to prý možné. Všichni si uvědomují, že na vítěze základní části je v play off vyvinut velký tlak. Když Oulu vyhrálo základní část před rokem, všichni se toho báli, protože vítěz základní části ve Finsku už dlouho titul nevyhrál. A Oulu se to povedlo. Doufáme, že to vyjde i letos.“

Jaké je ve Finsku počasí? Také se tam drží zima tak dlouho jako v Čechách?
„Zima tu letos začala také později, ale doufám, že už se začíná klubat jaro. Ještě minulý týden bylo mínus dvacet, teď jsou dva tři stupně nad nulou. Sníh taje, svítí sluníčko, je krásně.“

Jak jste s rodinou zvládli tradiční období šera?
„Měl jsem z toho obavy, ale nakonec to bylo v pohodě. Začalo to někdy před Vánocemi a trvalo to asi jeden a půl měsíce. Od února už se zase stmívá normálně. Uteklo to celkem rychle.“

Co finština, děláte pokroky?
„Snažím se. Hokejové výrazy se pořád opakují, ty zvládám v pohodě. A když se kluci o něčem baví v kabině, tak už aspoň poznám, o jakém tématu je řeč. S naším masérem vedeme lekce česko-finské konverzace. My ho učíme česky, on nás finsky.“

Jazyk se vám bude určitě hodit, s Oulu jste nedávno prodloužil smlouvu o další dva roky. Pořád jste tam tak spokojený?
„Ano, nic nám tady s rodinou nechybí. Zvlášť, když je nás tady víc Čechů. Je to dobré nejen pro nás hráče, ale i pro rodiny. Jsem na prvním zahraniční angažmá, nevěděl jsem, co mě čeká, ale vážně je všechno úplně bez problémů. Byl jsem rád, když zástupci klubu přišli s nabídkou na prodloužení smlouvy.“

Ale zájem o váš návrat měla také pražská Sparta. Rozhodoval jste se dlouho?
„Ve hře bylo víc klubů. S agentem jsem byl domluvený, že kdybych se vracel do Čech, jednal bych nejdříve se Spartou. Bylo to předjednané, ale nic konkrétního. Pak přišlo s nabídkou Oulu a já neváhal.“

Svými výkony si říkáte o pozvánku do přípravného kempu před mistrovstvím světa. Je to pro vás motivace?
„Už se mě na to ptalo plno lidí. Jenže, v prosinci jsem si natrhl vazy v levém zápěstí, v lednu se k tomu přidal zánět zápěstí na pravé ruce. Na každý blbý trénink si musím ruce tejpovat, jinak bych vůbec nemohl hrát. Doktoři říkají, že je to z přetížení a že by to chtělo tak dva měsíce absolutního klidu. Na krátkodobou akci, jako je mistrovství světa, by podle mě měl jet člověk stoprocentně fit. Takže kdyby třeba nějaká pozvánka přišla, obávám se, že bych ji musel odmítnout.“