Letos jsme neponechali nic náhodě, říká předseda Tábora Rudolf Vach o postupu

Táborští hokejisté se konečně dočkali, po dlouhých patnácti letech se vrací do první ligy. Naposledy v druhé české nejvyšší soutěži působili v ročníku 1994-95. Jihočeši vyhráli základní část skupiny Západ, proklouzli bez výrazného zaváhání vyřazovacími boji, aby si v tříčlenné kvalifikaci si zajistili postup z druhého místa. „Teprve teď nám úplně dochází, jakou významnou soutěž jsme za minimálních podmínek dokázali vybojovat. Už dříve v dobách armády se tady hrála první liga. Návštěvnost a euforie fanoušků jenom dokazuje zájem o hokej v Táboře, který tu má velkou tradici,“ řekl předseda klubu Rudolf Vach.

Mužstvo z města husitů má za sebou povedenou sezonu, která je dovedla o patro výš. „Byla to kolektivní práce, že jsme postoupili do první ligy. Musím hlavně poděkovat všem, co se na úspěchu podíleli – hráčům, realizačnímu týmu, vedení klubu, obchodním partnerům a v neposlední řadě městu,“ vyslovil poděkování za uplynulý ročník.

Kohouti ovládli dlouhodobou část soutěže s náskokem šesti bodů na regionální soka z Milevska a velice dobře si vedli v play off. „Během sezony nás potkala jen menší minikrize, prohráli jsme tři zápasy za sebou. I mnohem lepší a zkušenější celky z extraligy si projdou nějakou krizovou situací. My se delších výkyvů vyvarovali, období bylo úspěšné a mužstvo po celou dobu šlapalo. Celkem snadno jsme prošli play off, až na druhé utkání v Jindřichově Hradci, kde jsme podlehli v prodloužení,“ vyprávěl o průběhu sezony trenér Jaroslav Pařízek.

Po úspěšném play off čekala na Tábor nejtěžší překážka v podobě kvalifikace. „Po skončení vyřazovací části jsme měli devět dní volna. Podle mě bylo špatně zvolené hrací schéma, v tom vidím největší problém. Když jsem se dozvěděl, kdy hrajeme, měl jsem strašný strach. Hned první střetnutí v kvalifikaci doma s Milevskem se nám nepovedlo. Hráči jsou amatéři, chodili hrát hokej po práci a vypadli z herního tempa. Prohráli jsme 2:1, Milevsko bylo lepší a my jsme nedokázali hrát rychlý kombinační hokej,“ hodnotil táborský kouč.

Vedení jihočeského oddílu se delší dobu potýkalo s ekonomickou bariérou, která jim bránila dřívější návrat do první ligy. „Nedařilo se nám vždy získat větší část finančních prostředků, jinak bychom se dávno do první ligy dostali. Vždycky jsem s napětím sledoval období před 31. lednem, kdy končil přestupní termín. Ostatními týmy, které měly ambice na postup, tak se posílily, nám chyběl malý krůček,“ vykládal Vach.

Před uplynulou sezonou se představitelé klubu rozhodli, že se pokusí změnit budoucnost hlavního týmu. „Letos jsme nic neponechali náhodě a šli za vytýčeným cílem. Vlastně se završila tříletá perioda, kdy jsme v průběhu dvou let budovali mužstvo a postupně ho doplňovali. Od začátku letošního ročníku bylo jasno o kádru, který tu chceme a také jsme do toho investovali. Hodně nám tímto směrem pomohli nedaleké České Budějovice,“ rozmlouval o důležitém kroku.

Jaroslav Pařízek: Věřil jsem i po první porážce, že nás to nezlomí

Na lavičce jihočeského celku stál zkušený trenér Jaroslav Pařízek, jež dovedl své ovečky za vytouženým snem. Společně s hráči si vychutnal nezapomenutelný zážitek, který v kariéře několikrát na vlastní kůži pocítil. „Už jsem něco podobného zažil. Jako hráč jsem dvakrát postupoval z Jindřichovým Hradcem. Jednou to bylo z druhé do první ligy a podruhé z první do extraligy. I v roli trenéra se mi podařilo s mužstvem dostat se do vyšší soutěže.

Postup s Táborem byl pro mě fantastický pocit a jsem rád, že jsem u toho mohl být. Tři roky v řadě jsem tu působil a postupně jsme tým skládali. Na začátku sezony jsme ani neměli cíl na první ligu, ale někdy o Vánocích, kdy jsme se pohybovali v popředí tabulky, jsme si poprvé řekli, že to zkusíme. Vhodně jsme mužstvo doplnili a vyšlo to,“ líčil.

Bývalý trenér Jindřichova Hradce byl pevně přesvědčen, že z potencionálních třech zástupců kvalifikační fáze právě jim nezůstane v rukou osudný Černý petr. „Věřil jsem i po první porážce, že nás to nezlomí a podaří se nám postoupit. S velkým elánem jsme odjeli do Šumperka. Hráči obrovsky dřeli, všichni chtěli udělat maximum, nezpanikařili jsme a v Šumperku zvítězili. Kvalifikace byla těžká, v níž se utkaly tři nejlepší celky,“ konstatoval.

Už před posledním kolem bylo jasno o postupujících a kouč Jaroslav Pařízek si mohl náležitě užít domácího střetnutí, pro něhož to byl poslední zápas na střídačce Kohoutů. „Užil jsem si to moc, jelikož v roli trenéra v Táboře končím. Pořád mám ještě civilní zaměstnání, pracuji v oblasti financí a to nehodlám opustit.

Hodně mě to zaneprazdňuje, v poslední době jsem veškerý čas rozložil mezi hokej a práci. Také jsem měl zdravotní problémy se zády. Celý únor jsem promarodil a musel mě zastoupit kolega Ševčík. Už to na trénování na ledě není. Atmosféra byla vynikající, na zápasy chodilo okolo 3500 diváků. Z klubu ale neodcházím, budu pokračovat v jiné pozici,“ objasnil.

Pro hokejisty Tábora to byla nesmírně dlouhá cesta. Závěr soutěže vrcholil v době, kdy se už jiná mužstva v tuzemsku začala připravovat na novou sezonu. „Snažili jsme se Ševčíkem udržet v mužstvu motivaci a napětí. Vymýšleli jsme nějaké herní věci. Nám sezona skončila koncem dubna a to už se jiná soutěž v Evropě nehraje. Akorát začalo mistrovství světa a ještě běží NHL. Kvalifikace byla nešťastně vyřešena, mohly se podle mě posunout termíny. Celý ročník byl hrozně náročný a trval několik měsíců,“ reagoval.

Po delší odmlce bude mít jihočeský hokej zastoupení ve druhé české nejvyšší soutěži, což je pro region dobrá zpráva. Posledním účastníkem v první lize byl před čtyřmi roky Jindřichův Hradec. „Chyběl tu mezičlánek. Scházelo propojení mezi nejvyšší soutěží a první ligou. Byla tady extraliga v Českých Budějovicích, pak dlouho nic, potom druhá liga. Vzhledem k postavení soutěže si myslím, že to bylo zasloužené. Kvalitní týmy měly i Milevsko a Písek,“ pravil vrchní představitel táborského klubu.

V těchto dnech má vedení Kohoutů napilno. Intenzivně jedná o složení kádru a shání dostatek finančních prostředků na chod klubu v následujícím ročníku. „Po sportovní stránce chceme zajistit dobré a motivující podmínky pro reprezentaci klubu. Budeme jezdit do Ústí, Chomutova, Jihlavy, což jsou v první lize věhlasné týmy. Dále se budeme snažit přivést do Tábora kvalitní hráče a důstojně hrát soutěž, která by se rovnala velikosti města. Nakonec hodláme spolupracovat úzce s Budějovicemi. Co se týče ekonomické situace, tak věřím, že společnými silami, s podnikateli a městem zabezpečíme finanční stabilizaci v oddíle,“ ozřejmil.

A jaké jsou nejbližší plány a cíle nováčka první ligy? „Do 11. května by mělo být jasno o realizačním týmu, následně budou rozděleny kompetence jednotlivých osob. 18. května zahájíme suchou letní přípravu, která potrvá do konce června,“ uzavřel Vach.

Foto: Hockey club Tábor