Král se konečně prosadil, těžko se ale vyrovnává s menší důvěrou

V roli favorita odjížděli hokejisté Liberce na led třineckých Ocelářů, předurčovalo je k tomu první místo v tabulce a předposlední příčka, která patřila domácím. Třinečtí však nebyli tím odevzdaným a nesourodým týmem, jako v předchozích zápasech, ale předvedli bojovný i kombinačně kvalitní hokej, čtvrtá řada navíc dokázala „vymazat“ největší zbraň soupeře v podobě dravého zámořského útoku Vrbata, Kotlík, Nedorost.

Hvězdou zápasu byl tentokrát kapitán Richard Král, který vsítil dvě branky a diváci si po dlouhé době mohli zakřičet jeho jméno. Jinak na hráče, který v klubu pod Beskydy tráví už desátou sezonu, chvílemi pískali. „Každá výhra o branku nebo dvě mužstvu psychicky hodně pomůže, každý tým, který byl v krizi, to poznal. Teď to potřebujeme potvrdit venku v Karlových Varech,“ burcuje Král.

Ikona třineckého hokeje neprožívá nejlepší období. I při rozhovoru s novináři působil smutně, jako kdyby chytrou akcí nerozhodl zápas třetí brankou za nerozhodného stavu a svou druhou trefou při power play soupeře.

Řadu let byl hráčem, bez kterého si trenéři a fanoušci nedovedli představit smysluplnou sestavu, pokud byl zraněný, byl to důvod k sáhodlouhým rozborům, co to bude znamenat pro hru Třince.

Při jeho dvou brankách fanoušci v neděli vyvolávali jeho jméno, ale skandování neznělo tak bouřlivě, jako tomu bývalo dříve. Nyní jsou v sestavě další útočníci, kteří rozhodují zápasy. „Není to nic příjemného, když na mě diváci pískají a také proto se mi lépe hraje venku. Lidi asi zapomněli na ty předcházející sezony,“ přemýšlel po zápase Král.

„Moje výkony by mohly být lepší, lidé na to byli zvyklí, ale na led se dostávám podstatně méně než v předchozích sezonách. Nemám už ani takovou důvěru od trenérů a vedení, musím se s tím poprat. Jednou to v kariéře přijít muselo a těžko se s tím vyrovnávám, asi jako všichni hráči v mojí situaci,“ přiznal dlouholetý kapitán Ocelářů, který pod Beskydy účinkuje od postupu mezi elitu.