Koukejme se i dolů, nepřeceňuje Václav Sýkora postavení Pardubic

Jedním z nejpříjemnějším překvapením letošní sezony hokejové extraligy jsou Pardubice. Vloni trápící se tým se letos vyšvihl a směle pokukuje po elitní čtyřce. Východočeši před tímto ročníkem vyhlásili boj o play off, nyní mohou své cíle posunout dál. „Ale proč? Proč bychom koukali po čtyřce? Je potřeba se držet co nejvíce nahoře. Když vidíme bodové odstupy. Nedá se koukat jen nahoru, ale také dolů,“ říká trenér Moelleru Václav Sýkora (na snímku), jenž do Pardubic přišel před touto sezonou.

A jeho práce nese ovoce. Zatímco v minulé sezoně se Pardubicím nevedlo takřka nic, Východočeši ztráceli zápasy, ve kterých vedli, letos je řada věcí opačně. Jednou z největších proměn je fakt, že Východočeši jsou oproti poslednímu ročníku psychicky daleko odolnější. A dokáží vyhrávat třetí třetiny, čili obracet vývoje nepříznivých zápasů.

„Základ je v tom, aby mužstvo na tom bylo kondičně tak, aby toto bylo schopno vyprodukovat. Druhou věcí je psychika. Myslím si, že kluci od začátku soutěže cítili, že na to fyzicky mají,“ přemýšlí trenér Sýkora.

Podle něj je důležité, že Pardubicím se povedl zajímavý kousek už v utkání druhého kola, kdy ještě pět minut před koncem prohrávaly se Slavií Praha 0:2 a nakonec dotáhly mač do nastavení.

„Prohrávali jsme, ale přesto jsme dokázali s tak silným soupeřem aspoň srovnat zdánlivě ztracené utkání, přestože jsme prohráli na penalty. To nás trošku nakoplo. Čím víckrát se to dařilo, tím více hráči začali věřit tomu, že sílu máme,“ přemítá Václav Sýkora.

„Jsem velice rád, že mužstvo to o sobě ví. Na druhou stranu je potřeba, abychom někdy vydrželi po celé utkání hrát koncentrovaně. Měli jsme výpadky hlavně ve druhé třetině. Přišli jsme o jednobrankový náskok, nebo jsme pustili soupeře do vedení, a pak jsme byli nuceni zápasy otáčet. Je to strašně náročné. Bere to hodně fyzických sil. Možná se to i trošku projevilo před přestávkou, že nebyli jsme nebyli v tak ideálním stavu,“ pokračuje trenér HC Moeller Pardubice.

Tři výkonnostně vyrovnané lajny jsou dobrým základem pro úspěšné přesilovky

Východočechy zdobí ještě jeden posun dopředu, a to je využívání přesilových her. Takřka čtvrtou početní výhodu dokáží proměnit ve vstřelenou branku. Vloni měly úspěšnost osmnáctiprocentní…

„Pokud jsme kompletní, nacvičujeme je se třemi pětkami. Většinou se to dělá se dvěma. Myslíme si, že máme tři pětky takové, že to jsou schopny sehrát,“ glosuje Václav Sýkora. Toho v tomto směru musí těšit hlavně výkony třetí formace Jan Kolář – Petr Koukal – Jan Starý, kteří je dokáží sehrát opravdu rychle a produktivně.

„Postupem času se nejvíce začala prosazovat třetí lajna. Jsou v ní kluci, kteří si typově sedli a dokáží rychle reagovat na danou situaci. Umí využít chyby soupeře a rychle si to dát. Ale i první a druhá lajna ukázala postupem doby, že to je schopna sehrát,“ hodnotí Václav Sýkora.

Podle něj je pro Moeller devízou, že má tři formace, které naskakují do her v početních převahách. „Jsou týmy, které mají jednu řadu, která hodně vyniká nad ostatní. Ale ne, že by ostatní byly špatné. To by pak extraliga nebyla tak vyrovnaná, jak je. Ale je fakt, že my máme tři lajny výkonnostně podobné. Je to výhoda, když se jedné tolik nedaří, tak další je schopna to utáhnout. Jsme rádi, že rozložení je tak pravidelné,“ spokojeně tvrdí.

Moeller je přes odchody Petra Sýkory a Tomáše Rolinka produktivnější

Pardubice jsou v této sezoně celkově poměrně aktivní ve střílení branek. Ve 21 úvodních zápasech vsítily celkem 72 gólů, což činí průměr 3,42 vstřelených branek na zápas. Vloni se mohly „pochlubit“ číslem 2,83. V této sezoně Moeller vévodí tabulce vstřelených branek doma, kde v 11 duelech napálil 45 puků do branek soupeřů.

A to Pardubicím odešlo 39 gólů z minulé sezony v podobě Petra Sýkory (ba snímku) a Tomáše Rolinka. „Těžko srovnávat s dřívějškem. To může udělat člověk, který by tady byl průběžně,“ odmítá rekapitulaci spolu s loňskými čísly trenér Pardubic.

Každopádně je Václav Sýkora rád, že mužstvo táhnou v ofenzívě neokoukané tváře – například Jan Starý, Jan Kolář nebo Michal Tvrdík. „Tím, že odešli Petr a Tomáš, tak hráči vědí, že to za ně nikdo nezařídí a snaží se prosadit sami. Tím, že do přesilovek nasazujeme všechny tři pětky, hráči mají daleko víc možností, než když se hrálo na pár lidí. I tam cítí šanci. Tohle všechno dohromady dělá, že je to trošku jiné,“ konstatuje trenér HC Moeller Pardubice.

„Někdy jsme měli tendence akce přehrávat. Tlačili jsme hráče k tomu, aby hru zjednodušili a především aby zjednodušili zakončení a víc se nutili do střelby. Myslím si, že postupem času se o tom hráči nechali přesvědčit a vyplatilo se nám to,“ dodává Václav Sýkora.