Podle zámořských médií se schyluje k jedné velmi důležité změně v Minnesotě. Spekuluje se, že po osmi sezonách v klubu skončí dlouholetý trenér Jacques Lemaire. V rozhovoru pro internetový server kanadské televizní stanice TSN Lemaire připustil, že nedělní zápas v Columbusu byl jeho poslední na střídačce Wild. O své budoucnosti v týmu se Lemaire zezačátku nechtěl příliš bavit „Jsem v Columbusu a právě skončil poslední zápas,“ řekl. O chvíli později byl ale třiašedesátiletý kmet přece jen trochu sdílnější. „Přijde chvíle, kdy cítíte, že nastal ten pravý čas odejít. A já to vím.“
Rodák z LaSalle (provincie Quebec) koučuje Wild od roku 2000, kdy vstoupili do National Hockey League. Tým pod jeho vedením vyhrál v základní části 291 z 547 zápasů (291-256-107). Už po loňské sezóně, ve které Divočáci sice vyhráli Severozápadní divizi, jenže hned v prvním kole play off je zastavilo Colorado, uvažoval zklamaný Lemaire o rezignaci.
Nakonec se rozhodl, že zůstane a dohodl se s vedením amerického týmu na prodloužení spolupráce. Na nabídku Wild kývl až po osobní schůzce s generálním manažerem Dougem Risebroughem. Minnesotě ale letošní ročník nevyšel, skončila devátá s jednobodovou ztrátou na umístění zaručující postup do play off (bilance Wild: 89 bodů, 40-33-9).
V Lemairově duši sice zavládl smutek, na hře svého mužstva však našel i pozitiva. „Svým způsobem mě skutečně potěšilo, jak blízko k postupovým příčkám jsme se dostali,“ uvedl zkušený kouč po vítězství nad Columbusem. „Během sezóny jsme vyzkoušeli hodně nových hráčů. Někteří měli opravdu skvělý rok, jiným se moc nedařilo. Z celkového pohledu si myslím, že to byla dobrá sezóna. Chlapci se z ní poučí.“
Lemaire dovedl Minnesotu do play off celkem třikrát, poprvé se mu to podařilo v sezóně 2002-03, kdy podruhé v kariéře získal Jack Adams Trophy určenou nejlepšímu trenérovi NHL. Divočáci se tehdy ve vyřazovacích zápasech probojovali až do finále Západní konference, kde ale nestačili na hokejisty Anaheimu. Na stejném soupeři si vylámali zuby také v úvodu předloňského play off. „Zažil jsem v Minnesotě skvělé časy. Bylo to osm úžasných let,“ řekl Lemaire.
Jako střední útočník strávil Lemaire v dresu Montrealu Canadiens dvanáct sezón (1967-79) a stál u zisku osmi pohárových triumfů. Po ukončení hokejové kariéry se dal na trenérskou dráhu. Zkušenosti začal nabírat ve Švýcarsku (Sierre, 1979-81), sezónu 1982-83 strávil v kanadské juniorské soutěži QMJHL (Longueuil Chevaliers). Následující dva roky zastával úlohu hlavního trenéra Montrealu a posléze pracoval v organizaci Habs jako asistent generálního manažera. Z této pozice pomohl slavnému klubu vyhrát Stanley Cup v letech 1986 a 1993.
V červenci 1993 se stal šéfem střídačky New Jersey Devils. Zde vydržel pracovat následujících pět let. V roce 1994 tu získal svou první trofej Jacka Adamse. O rok později pak dovedl tým z East Rutherfordu k historicky prvnímu Stanley Cupu. Lemaire se stal jedním z průkopníků obranného hokeje a odstartoval používání tzv. pasti středního pásma jako účinného defenzivního prvku.
V ročníku 1997-98 odehráli Devils vynikající sezónu, přesto vypadli již v prvním kole play off. Lemaire v létě oznámil rezignaci, ačkoliv měl podepsanou smlouvu ještě na dva další roky. První měsíce nové sezóny pracoval pro Devils pouze v roli skauta. V prosinci se pak vrátil do Montrealu. Činovníci klubu jej jmenovali poradcem generálního manažera Rejeana Houleho. Svému staronovému zaměstnavateli se tehdy upsal na tři roky, ovšem zanedlouho (19. června 2000) přijal nabídku Minnesoty.
© Copyright 1998 - 2014 BPA a.s., Všechna práva vyhrazena. ISSN 1214-5718