Konečně k nám soupeři zase jezdí s respektem, libuje si pardubický Jan Buchtele

Všemožně lepily Pardubice svou sestavu před extraligovým zápasem s Mountfieldem. Po náročném víkendu na Red Bulls Salute odpadli z armády Východočechů další bojovníci, a tak proti lídrovi dali trenéři Hynek s Lubinou dohromady jen tři útoky. První pořádnou porci v extralize dostal junior Půhoný, napadat jako pravé křídlo musel ve třetí třetině i obránce Drtina. Ani personální deficit nepřetrhl sérii, při které Pardubice vyhrály pět utkání s průměrem více jak pět a půl branek na jeden zápas.

Před samotným duelem ale v pardubické kabině nebyl prostor pro vysoké sebevědomí. Štíhlý kádr navíc zužovaný četnými zraněními šel do boje proti vedoucímu týmu tabulky. „Už to vypadá, že jsme si na tu marodku zvykli,“ pokrčil rameny útočník Pardubic Jan Buchtele (na snímku).

„Výlet do Salcburku nám vzal dost sil, hodně náročné byly přesuny. Teď po návratu jsme měli jen jeden den volna, pak trénink a zápas. Každý zregeneroval tak, jak uznal za vhodné. Myslím ale, že jsme se z toho docela vylízali,“ doplnil důrazný křídelník, který má stále v hlavě čtvrtfinálovou prohru s domácím Salcburkem.

„Škoda, že to nevyšlo. Mohli jsme mít sérii osmi zápasů, navíc by ten turnaj dopadl jinak. Na druhou stranu, být pátí nejlepší v Evropě, to není vůbec špatné,“ pravil už smířlivě. Východočechy může těšit fakt, že následující dva duely vyhráli. Doplatili tak na neúprosná pravidla vyřazovacího systému, neboť o jednu pozici lepší Linköpings HC zvítězil v turnaji jen jednou.

Zpátky do extraligy. Před zápasem s Českými Budějovicemi dostali oslabené Pardubičtí jasné taktické pokyny – hlavně přežít první třetinu. „Chtěli jsme uhrát první třetinu na 0:0. Pak se hra trochu otevře a dá se zápas nějakým gólem urvat. Bohužel to nevyšlo, tak jsme museli zapnout ještě více,“ přiblížil neúspěšný plán Buchtele.

„V první třetině Budějovice vypadaly, že to chtějí uhrát, pak už to od nich bylo takové bezzubé. Ve druhé části jsme je přečetli a nasázeli góly,“ dodal k povedenější pasáži svého týmu, ve které Východočeši ničí své soky. Pět ze šesti posledních vítězných zápasů rozhodl soubor kolem kapitána Koukala gólovou smrští právě ve druhé třetině.

„Asi je to náhoda, popravdě o tom ani nevím, v hlavách to nemáme. Určitě se nesoustředíme jen na druhé třetiny. Navíc je jedno kdy, hlavně, že to tam spadne,“ usmíval se Jan Buchtele, který se opět zapsal mezi střelce a v jednadvaceti letech je společně s Janem Starým nejlepším střelcem ambiciózního celku. Třináct branek ve dvaatřiceti zápasech, to už je slušný počin.

K tomu se sluší dodat, že hned sedm jich nasázel v pěti prosincových duelech. Mančaft se na něj před Vánoci může spolehnout. Sám Buchtele ale střeleckou soutěž nijak neprožívá. „Nic nevypisujeme. Chybí nám typický střelec jako Sýkora nebo Brendl. Ti odešli a s nimi třeba 30 branek. Musíme to tak rozvrhnout mezi více hráčů,“ tvrdí útočník, jehož těší jiné hledisko střelecké formy týmu z města perníku. „Konečně k nám zase soupeři jezdí s respektem,“ uzavřel.