Kolářovi v hotelu nefunguje televize, sleduje filmy na počítači. Učím se u nich angličtinu, říká

(MINSK, od našeho zpravodaje) Ačkoli už toho Jan Kolář stihl v kariéře dost, mistrovství světa letos absolvuje poprvé. Vytáhlý obránce ukrajinského Doněcku absolvoval většinu přípravných utkání, o jeho startu v Minsku nebylo pochyb. Bývalý bek Pardubic vylepšil v ruské KHL formu a při nedostatku zkušených zadáků se jeho služby náramně hodí. Sám tvrdí, že premiéru na šampionátu až tolik neprožívá. "Ale během první třetiny utkání se Slováky jsem nervózní byl. Trošku jak v Jiříkově vidění," přiznává sympatický chlapík.

Na ledě se s nikým nepáře, v soukromí je otevřený a příjemný. Potvrzuje, že si startu na turnaji váží. "Líbí se mi tady. Organizace je na jiné úrovni, starají se o nás od rána do večera. Hraje tu víc týmů, na hokej chodí lidé. Atmosféra v hledišti je dobrá," vypočítává. 

Účastí si splnil velký sen, původně se mu prý z výzvy nikterak neklepala kolena. "Abych pravdu řekl, dlouho jsem o šampionátu moc nepřemýšlel. Nic to se mnou nedělalo, ani když přijel Jarda Jágr. Byli jsme v přípravě a hráli zápasy. Ale jak pak začalo utkání se Slováky, v první třetině tam nervozita byla. Člověk si uvědomí, že tenhle turnaj je něco výjimečného," upozorňuje.

Rozdíly zjistil nejen v zázemí, nýbrž hlavně mezi mantinely. "První tři zápasy se Slováky, Švédskem a Kanadou byly hodně těžké, je to o level výš než třeba Euro Hockey Tour. Hokej má tempo, jsou tu výborní hokejisté a naplno se hraje celý zápas," říká. Prověrkou kvalit české obrany byl především duel s Kanadou. "Hrál jsem proti ní poprvé, předtím se mi to nepovedlo. Jsem každopádně rád, když mohu být na ledě a trenéři mi věří," hlásí.

Následné utkání s Itálií absolvovala řada reprezentantů navzdory střevním potížím, Jan Kolář jich ovšem zůstal ušetřen. "Mně je dobře," pochvaluje si. Zatímco nemocní kamarádi ve dvou volných dnech hlavně odpočívají, důrazný zadák plánoval konečně vyrazit na chvíli do města. "Zatím jsme vůbec neměli čas, nikam jsme se nedostali. Ale bylo slušné počasí, tak jsme si řekli, že si někam půjdeme sednout na kávu. Na zahrádku," dodává.

Pokud reprezentanti nehrají zápasy nebo netrénují, většinou je najdete v pokojích hotelu Renaissance. Jan Kolář bydlel s klubovým parťákem Lukášem Kašparem, jenže toho trenér Růžička nezapíše na soupisku (podobně i Milana Gulaše), vlasatý útočník se tudíž dnes vrací domů. "Na pokoji nám nešla televize. Zkoušeli to opravit, ale nic, takže nezbývalo, než si pustit filmy na počítači," vypráví.

Lukáš Kašpar prý volil většinou americké snímky. "Dělal mi pohodu. Povídali jsme si, případně koukali na filmy v angličtině. Sice jsem rozuměl tak půlce, ale aspoň si procvičím řeč. V Americe jsem nikdy nehrál, spoustu slovíček jsem do sebe dostal třeba i v Doněcku, kde je spousta cizinců a všichni se baví anglicky. Myslím, že jsem se naučil dost, ale potřeboval bych se rozmluvit."

Kolář bude v ukrajinském Donbassu pokračovat, nedávno s klubem prodloužil smlouvu. Nyní na dálku sleduje tamní poměrně vyhrocenou politickou situaci. "Žádné čerstvé zprávy nemám, ale přítelkyně je v kontaktu s lidmi z naší ambasády, kde dělala stáž. V Doněcku běží život pořád normálně, ale už tam i potkali na ulici člověka se samopalem. To není nic příjemného. Takže tam zůstali jen chlapi, manželky poslali domů," připomíná.

V souvislosti s aktuálními událostmi padají hlavně v ruských médiích spekulace, jestli Doněck nadále zůstane ve startovním poli Kontinentální ligy. Kolář věří, že ano. "Klub podepisuje hráče, chce pokračovat. Já doufám, že se to během příštích měsíců všechno vyřeší. V létě budeme mít soustředění mimo Doněck, uvidíme, jak se to vyvine. Na variantu, že bychom KHL nehráli, teď vůbec nemyslím," uzavírá.