Kluci parádně clonili před brankou, vysvětluje střelecké procitnutí obránce Jakub Šulc

Zřejmě nejvyrovnanější a nejvypjatější sérií předkola play první ligy bylo derby dvou týmů z pomezí Čech a Moravy mezi jihlavskou Duklou a havlíčkobrodskými Rebely. Právě v jejich dresu se dobrými výkony prezentoval obránce Jakub Šulc (na snímku), který v pěti startech nastřílel tři góly, tedy jen o dva méně než předtím za celou základní část. „Měl jsem štěstí,“ konstatuje lakonicky čtyřiadvacetiletý odchovanec pražské Slavie. „Kluci parádně clonili před brankou, kdyby brankář viděl, góly by nepustil,“ chválí spoluhráče z přesilovkových formací.

Rodák z metropole naší republiky tak střelecky vyrovnal povedené vyřazovací boje z před dvou let, kdy rovněž skóroval třikrát, i když tehdy v osmi duelech. „Sám jsem si na to nevzpomněl, ale někdo z kluků mi to připomněl,“ hlásí Jakub Šulc. „Hecovali mě, že si góly schovávám až na poslední zápasy,“ doplňuje ještě.

Radost z osobních úspěchů mu však zkazil celkový výsledek. Svěřenci Petra Nováka podlehli regionálnímu rivalovi 2:3 na zápasy a letošní sezona pro ně skončila. „V pátém utkání se projevilo, že Jihlava má víc zkušených hráčů, kteří to zlomili na její stranu,“ ohlíží se mladý obránce.

„Jen v tomhle střetnutí nás Dukla předčila, jinak byly zápasy vyrovnané,“ míní s odstupem několika dní. „Dobře jsme se připravili na jejich způsob hry i přesilovky, ale i tak postoupili oni,“ smutní. Zklamání jej podle vlastních slov během několika volných dnů přebolelo.

„Nemá cenu se v tom hrabat čtyři dny nebo týden. Je to jen sport a v životě jsou horší věci,“ přibližuje Jakub Šulc svůj postoj. Nicméně přiznává, že z brzkého konce zápasového zatížení nadšený není. „Zimní sport by se v únoru měl hrát,“ posteskne si.

„Místo toho nastupujeme, když je venku patnáct stupňů a krásné počasí už v září. Myslím, že bychom měli začínat až v říjnu a hrát do května jako v NHL,“ navrhuje. Takhle jej čeká se spoluhráči čtrnáct dní tréninku, poté následuje dovolená.

„Letos jsem to nechával být, takže zůstanu asi v Čechách,“ naznačuje. Že by se přemístil do kádru Slavie, která má v Havlíčkově Brodě záložní celek, nepředpokládá. „Mají dost svých beků, navíc jsem tam dlouho nebyl. Už počítají s jinými,“ soudí Jakub Šulc.

Někdejší mládežnický reprezentant má za sebou i povedenou základní část. V ní vyrovnal svůj střelecký účet z loňského ročníku a o pět bodů překonal své dosavadní maximum, neboť nasbíral dvanáct asistencí. „Chtěl jsem aspoň vyrovnat loňskou sezonu,“ prozrazuje své přání před zahájením mistrovských bojů.

V důležitý okamžik ji ještě vylepšil a může doufat, že o něj bude během přestávky zájem, jelikož mu v Havlíčkově Brodě končí smlouva. „Teprve to začnu řešit,“ reaguje. „Zatím netuším, co a jak se vyvine, ale co nejdřív bych chtěl mít jasno. Tak do konce března,“ přemítá.

„Pak bych se mohl pomalu připravovat, abych se k týmu nepřipojil a nejel od nuly,“ dodává s tím, že doufá, že by mu povedený rok mohl pomoci. „Manažeři ke statistikám přihlédnou, když budou tvořit týmy,“ domnívá se.

Zda by upřednostnil setrvání mezi Rebely či změnu prostředí, zatím neví. „Dostali jsme tři dny volna a já jsem měl hokeje plné zuby, takže jsem ho v podstatě úplně vypustil. Až včera jsem se podíval na zápas reprezentace s Ruskem,“ líčí Jakub Šulc závěrem.