Kluci asi potřebovali větší pomoc, než jsem předvedl, bral na sebe vinu Dušan Salfický

Po zápase s Mladou Boleslaví si doslova sypal popel na hlavu. Možná víc, než bylo skutečně nutné a než si doopravdy zasloužil. Karlovarská Energie oznámila střídavý start gólmana Dušana Salfického ve svém klubu teprve den před důležitým zápasem s týmem Středočechů. Úmysl byl nepochybně jasný – Bruslaři dostali nový impuls v podobě odvolání trenéra Vladimíra Jeřábka, něco je tedy nutné udělat i u západočeského týmu. "Nevím, co přijde teď, s vedením klubu jsme byli zatím dohodnutí jen na jeden zápas," přiznal devětatřicetiletý brankář.

Ne že by se mu špatně hledala slova, na to působí Dušan Salfický jako poměrně výmluvný člověk. Radostí ale jeho věty rozhodně nepřetékaly. V Karlových Varech je sice nováčkem, situaci týmu si ale i tak bere hodně osobně. A zápas, který byl pro Západočechy tolik důležitý, o to víc. "Dojmy jsou mizerné," přiznal s povzdychem." Pro výsledek 4:1 pro domácí jsme si do Boleslavi určitě nejeli. Špatné pocity má člověk po každém prohraném utkání, ale s Mladou Boleslaví jsme od toho asi čekali mnohem víc."

Proč? Bruslařský klub se – skoro se chce říct "jako už tradičně" – opět potýká na spodku tabulky. A Energie je v tom spolu s ním. Bodový rozdíl od ostatních týmů není zatím nijak dramatický, ale přesto lze konstatovat, že devět bodů, které měly oba celky před vzájemným zápasem, z nich dělaly největší rivaly. A Karlovy Vary v tomto souboji momentálně nejhorších mančaftů totálně propadly.

"Ono je to těžké. Vary měly docela dost zápasů, kdy jim body utekly o ten pověstný chloupek. Prostě neměly štěstí," povzdychl si Salfický. "S Boleslaví jsme prostě nezačali dobře, v tom byl celý problém. Musím to vzít trošku na sebe," sypal si popel na hlavu. "Kluci asi potřebovali větší pomoc, než jakou jsem předvedl."

Na námitku, zda na sebe není zbytečně přísný, jen pokrčil rameny. Ale vždyť si přece Karlovarští komplikovali situaci sami – vyloučení byli osmkrát, o dvojnásobných oslabeních ani nemluvě. "To je pravda, ale stejně… V té dvojnásobné přesilovce Boleslavi jsme dostali gól po nějakých šesti vteřinách, vymíchali to a bylo to tam," popisoval.

"Až takhle by to asi být nemělo, i když ve dvojnásobném oslabení, kde k tomu inkasovanému gólu přijdete snáz. Začíná to být všechno hodně o té psychice, kdy to jedno mužstvo nakopne a druhé položí. Takže ano, těch vyloučení bylo hodně, ale nebyla to zas až taková alfa a omega," protestoval zkušený gólman proti této variantě pohledu na celou věc.

Svou budoucnost na západě Čech momentálně nevidí nijak. Ne že bych nechtěl, nebo že by to nešlo. Ale na ničem dalším se s klubem zatím nedohodl. "Já nevím, co bude dál. S Karlovými Vary jsem byl zatím domluvený jen na jeden zápas." A proč právě změna na postu gólmana? "Já vedení Energie chápu. Nedaří se jim, tak prostě chtěli něco udělat. Co bude dál, teď nejsem schopen říct. Ale samozřejmě sám za sebe můžu říct, že jsem za každou takovou šanci rád, protože mě strašně mrzí ta loňská sezona v Plzni. Uvažoval jsem, že třeba i skončím s hokejem, že se rozloučím v extraligové brance," vzpomenul lítostivě na loňská trápení.

Nahrál si na ten dotaz sám. On – velký Plzeňák a v klubu největšího rivala. "Velký Plzeňák…," opakoval zamyšleně. "Asi jo, máte pravdu. Někde uvnitř pro mě bude Plzeň číslo jedna. Ale přirovnám to k panu Strakovi ve fotbale: Jsem profesionál a Vary přišly s touhle nabídkou. Vlastně to bylo ještě trochu složitější, protože na začátku sezony jsem byl v Pardubicích, takže ty k tomu taky musely říct svoje. Ale zkrátka jsem tady. I když v tomhle zápase ne úplně nápomocný. Pokud to vedení Varů uzná za vhodné, tak určitě rád znovu přijedu. Snažil bych se přinést to, co se ode mě čeká," zakončil.