Když budeme bojovat a hrát obětavě, máme velkou šanci, říká před čtvrtfinále kapitán Rolinek

(MINSK, od našeho zpravodaje) Základní skupina, to z českého pohledu nebyla žádná jasná jízda za postupem, nýbrž spíš klopýtání po malých krůčcích. Ovšem historie se neptá. Národní tým zvládl první úkol, vybojoval třetí místo a na úvod play off vyzve Američany. Poslední bitva s Francií byla nicméně pořádně dramatická, vinou špatného začátku museli Češi dotahovat, nakonec rozhodli až v prodloužení. "Hráli jsme o hodně, vlastně už play off. Proti Americe pro nás bude pokračovat," říká Tomáš Rolinek.

Reprezentační kapitán oceňuje, že tým dokázal naplnit první metu, byť proti Francii to šlo dost komplikovaně. Postup byl jistý už před zápasem, nicméně hráči sami hovořili o tom, že by se raději vyhnuli silným Rusům. Ačkoli ve čtvrtfinále je celkem obtížné vybírat. 

Začátek utkání se z české strany nepovedl. Jak vám bylo, když jste prohrávali o tři góly?
"Špatně, z naší strany to bylo špatné. Ale pak jsme dali gól do šatny a to bylo důležité. Během přestávky jsme si hlavně řekli, že takhle to hrát nejde."

Byli jste hodně skleslí?
"Vůbec, to jsme byli první třetinu na ledě. Akorát jsme si řekli, že se musíme zlepšit. Každý si to pak vzal do hlavy a na ledě plnil. Každý musel vidět, že naše druhá třetina byla fantastická."

V čem spočívalo bleskové zlepšení?
"Hráli jsme aktivně a šli po soupeři. Každý plnil, co měl. Řekli jsme si, že to budeme dávat do brány. Góly nebyly o štěstí, padly díky nám. Že jsme do toho šli, že jsme hráli s chutí a makali naplno. Zarputile."

Čím to, že pak šel výkon zase dolů? Ve třetí třetině Francouzi srovnali.
"Já nevím, zase se o tom bavíme. My chceme hrát pořád stejně, bez výkyvů. Nne nahoru dolů - jako že polevíme, a pak začneme hrát. Rádi bychom celých šedesát minut, ale nějak nám to nevychází."

Promítla se do utkání i vaše motivace nejít ve čtvrtfinále na Rusy? 
"Takhle přímo jsme si to nebrali. Ale řekli jsme si, že chceme být třetí ve skupině a že tenhle zápas musíme zvládnout. Snažili jsme se vyhrát za tři body, po dvou třetinách to bylo výborně rozehrané. Ale nepodařilo se. Zaplať pánbůh, že to nedošlo na nájezdy, protože v těch jsme už tady párkrát prohráli."

Máte za sebou sedm zápasů základní skupiny, teď jde do tuhého. Myslíte, že z týmu může spadnout určité napětí?
"My už na ostro hráli poslední dvě utkání. Pět bylo lehčích, dvě o všechno. Teď už půjde do tuhého, každá porážka znamená konec. Čekají nás Američané, bude to otevřené. Šance jsou na obou stranách."

Co lze od soupeře očekávat?
"Vůbec netuším, neviděl jsem je tady hrát ani jeden zápas. Znám jen výsledky. Vím, že budou dobře bruslit, a že budou zarputilí. Ale když budeme bojovat a hrát obětavě, máme velkou šanci. Je třeba přidat i tu českou chytrost, ale nesmí to být tak, že si jen jdeme zahrát hokej."

Zatím pokaždé jste museli na turnaji bojovat až do konce. To je velký nápor na psychiku.
"Každé utkání nás stojí hlavně spoustu nervů. Na tomhle šampionátu jsem zestárl o x let. Žádný zápas jsme nezahráli v klidu, že bychom po druhé třetině vedli a řekli si: zavřeme obranu, v klidu to dohrajeme. Pokaždé to rveme do konce, tlačíme a tlačíme. Žádné pohodové utkání tu nebylo."

Je možné, že se teď víc uklidníte?
"Nemyslím si. My to neumíme, abychom vypnuli a najednou šlo všechno lehce. Musíme se dobře připravit na Ameriku. Trenéři nám k tomu hodně řeknou, ale zase to bude jenom na nás. Jak to budeme plnit, jak k tomu přistoupíme. Musíme hrát zarputile a přidat týmový výkon."

Američané budou hrát hokej, což může být rozdíl proti některým jiným soupeřům. Může vám to víc vyhovovat?
"Těžko říci. Že by to bylo snazší než proti někomu hokejově slabšímu? Lehký soupeř už není nikdo, všichni výborně bruslí a výborně vás napadají. Hrají dobře z obrany, je to s nimi těžké."

Před čtvrtfinále nepotká národní tým stěhování, zápas s USA sehrajete znovu v aréně Čižovka. Je to výhoda?
"Malinké plus asi ano. Je dobře, že se nemusíme nikam přesouvat, zůstane nám naše kabina. Nemusíme si zvykat na novou halu. Ale rozhodne se na ledě."