Každý bod z venku je pro nás zlatý, přiznává exslávista Vladimír Roth. Speciální motivaci necítil

Třinci se na cizích kluzištích vůbec nedařilo, ale s příchodem nového roku přišla dvě cenná vítězství. Nejprve si svěřenci trenéra Kalouse poradili s Kladnem a v neděli odpoledne si po výborném výkonu vyšlápli na pražskou Slavii. Kvalitní hokejovou podívanou navíc sledovalo více než jedenáct tisícovek diváků. „Každý hokejista vám řekne, že se mu před takovou kulisou hraje lépe,“ přiznává třinecký obránce Vladimír Roth (na snímku), který se postaral o vítěznou trefu utkání.

Ocelářům vyšla především úvodní dvacetiminutovka, v níž byli podstatně nebezpečnějším celkem. A skóre otevřeli vcelku netypicky při vlastním oslabení. „Hodně nám pomohl úvodní gól. Pak jsme si začali věřit, byli jsme silní na puku a z toho pramenila celá naše hra,“ pochvaluje si Roth. Zatímco první třetina patřila Třinci, ve druhé stupňovala tlak domácí Slavia, jenže ztroskotávala na výborném Šimonu Hrubcovi.

„Bylo to takové zvláštní, jako den a noc. Každopádně jsme rádi, že jsme to ustáli,“ říká s patřičnou úlevou. Právě Vladimír Roth byl autorem veledůležité druhé branky, která se nakonec ukázala jako vítězná. V přesilové hře napřáhl na modré a jeho střela byla tak tvrdá, že rozhodčí museli volat na pomoc kolegovi u videa. „Neviděl jsem to úplně dobře, ale Martin Růžička mi řekl, že to byl gól,“ hlásí mladý zadák.

Třinec v pražské O2 aréně dominoval při nerovnoměrném počtu hráčů na ledě. Nejprve udeřil v oslabení, následně přečkal těžké chvíle při takřka dvouminutové domácí přesilovce pět na tři a nakonec sám využil dvě početní výhody. „Na začátku sezony jsme byli v proměňování přesilovek snad nejhorším týmem soutěže, ale poslední dobou nám vychází. Dáváme z nich góly, které rozhodují zápasy,“ libuje si Roth.

Hokejistům Slavie se už pomalu musí o celku z nejvýchodnější části republiky i zdát, nedokázali jej totiž porazit už dlouhých pět utkání. „Někdy prostě máte tým, na který se vám daří, ale nějak jsme se o této bilanci před utkáním nebavili. Se Slavií jsme sice letos třikrát vyhráli, ale zase s Libercem jsme třikrát prohráli, takže to je takové ošemetné,“ pokračuje třiadvacetiletý rodák z české metropole.

Ještě v sezoně 2011-12 hájil barvy nedělního soupeře, ale už druhým rokem působí v Třinci. „Nějak moc namotivovaný jsem ani nebyl, Slavii beru jako každého jiného soupeře,“ říká Roth, který si stejně jako ostatní aktéři užíval skvělé atmosféry. „Asi každý hokejista vám řekne, že se mu před takovou kulisou hraje lépe, obzvláště tady v O2 aréně je jedenáct tisícovek diváků znát,“ prohlašuje mladý střelec.

Měly to být parádní domácí oslavy dvacátého výročí vstupu do nejvyšší soutěže, ovšem třinečtí hokejisté na to nebrali žádné ohledy. „Nebrali jsme to tak, že bychom jim něco mohli překazit, ale jeli jsme tady bodovat. Každý bod z venku je pro nás zlatý. Venkovní utkání nám vůbec nešla, nedávali jsme góly a nehráli jsme dobře na puku. Myslím, že jsme to zlepšili a výsledky se dostavily,“ pokyvuje hlavou.

Velkou třineckou pohodu nakonec potvrdil ve třetí třetině mladík Jakub Orsava, který předvedl ve spolupráci s Janem Peterkem oku lahodící akci zakončenou gólem do opuštěné domácí klece. „Narazil mi to do rychlosti a obránci zaspali, takže jsem jel sám. Gólman pak vyjel z branky, snažil se mi puk vypíchnout, ale nepodařilo se mu to a zakončoval jsem vlastně do prázdné branky,“ popisuje Orsava.