Každý bod může rozhodnout, i ten jeden tedy bereme, tvrdí pardubický Jan Starý

Liberec porazil v pátečním duelu Pardubice 3:2 po prodloužení a protáhl tak trápení Východočechů.Ti prohráli třetí utkání v řadě, navíc se jim nedaří hra. Zatímco Bílí Tygři si po sedmi gólech nasázených Spartě vyšlápli na další tým z první čtyřky. Samotné utkání nenabídlo příliš hezkou podívanou, ale cíl Liberec splnil. Pardubice svým výkonem dlouho nepřesvědčovaly, až dvě minuty před koncem dokázal prohraný zápas zlomit kanonýr Jan Starý.

Jak hodnotíte to utkání s Libercem? Je to po tom průběhu spíše zisk nebo ztráta?
„Určitě jsme rádi za ten bod, nezačali jsme dobře. Dvě třetiny jsme byli horší, až v té třetí se to zlepšilo. Naštěstí se povedlo vyrovnat.“

Překvapilo vás, že Liberec hrál takto aktivně a velmi dobře bruslil?
„Ani mě to nepřekvapilo, podobně vypadá každé utkání. Je to hodně o osobních soubojích. Úvod se nám nepovedl, prohrávali jsme a museli dotahovat dvoubrankovou ztrátu.“

Čím to je, že se vám tak nedaří ty přesilovky pět na tři? Dneska více než tři minuty…
„Těžko se to hodnotí. Pomalé nahrávky, málo střelby. Když už vystřelíme, tak to letí mimo. Je to frustrace, nejdou nám ani ty klasické přesilovky. A když na vás začnou pískat kvůli jedné nepovedené přihrávce, tak je to těžké.“

Diváci byli dnes až překvapivě dost slyšet. Vnímáte to hodně i vy na ledě?
„Kdybychom byli třináctí, nebylo by se čemu divit. Ale takhle… Mě se to nechce moc hodnotit, to je jejich věc. My hrajeme pro sebe, chceme udělat co nejlepší výsledek. Vyhrávat pořád 7:0 nejde.“

V té první dvojnásobné přesilovce jste nedokázali ani vystřelit…
„To je pravda. Ta trvala snad sto vteřin. Ale my to nemůžeme kvůli tomu zabalit, prostě se nepodařilo, utkání přece trvá šedesát minut.“

Mrzí vás to i z pohledu, že prohráváte a potřebujete podporu?
„Právě proto. Jinde tým prohrává 3:0, ale fandí se dál. To jsou dvě tři střely a může to být jinak. Opravdu si přejeme, aby nám lidé fandili, ale bohužel pískají.“

Vy jste ve třetí třetině dokázali, že se hraje až do konce. Co se dělo o přestávce v kabině?
„Řekli jsme si, že do toho musíme jít a napadat je. Každý má problém s napadáním ve třech hráčích. Chtěli jsme do desáté minuty vstřelil kontaktní gól, to se povedlo. Navíc jsme pak i vyrovnali, což je super.“

Tu střelu, která znamenala vyrovnávací branku, jste takhle mířil?
„Já už viděl, jak se ten puk odráží od zadního mantinelu. Nerozmýšlel jsem se, jestli nahrát nebo podržet kotouč a vystřelil. Mířil jsem na branku, že se to odrazilo je jedině dobře. Vyloženě o Fikrtova záda jsem to dát nechtěl.“

Snažili jste se za stavu 2:2 stále tlačit dopředu s cílem rozhodnout v základní hrací době?
„To zase ne, ale byli jsme v takovém laufu, že jsme to prostě zkoušeli. Měli jsme tlak, hraje se do poslední vteřiny.“

Mrzí vás, že tam byla možnost to ještě otočit?
„Určitě mrzí. Do třetí třetiny jsem šli s dvoubrankovou ztrátou. Být to o gól, třeba by to vyšlo. Tři branky za třetinu už jsou dost. Ale jsme rádi za ten bod. Každý je důležitý a každý může rozhodnout.“

Jak se cítíte po tom zranění, bolí vás noha?
„Bolí, nastřelili mě nad koleno, ale to přejde. V neděli budu připravený proti Znojmu hrát.“