Každému není přán konec jako z Hollywoodu, řekl loučící se Petr Nedvěd. Neubránil se slzám

Dva emotivní konce zažili ve čtvrtek v liberecké Tipsport aréně domácí fanoušci. Ve třetím zápase předkola proti Vítkovicím se Bílým Tygrům znovu nepodařilo uspět a jejich tažení play off skončilo hned s první překážkou. Daleko výraznější byl ale jiný konec, kapitán týmu Petr Nedvěd (na snímku) potvrdil, že letošní sezona je pro něj poslední. Po prohře 2:6 tak naposledy poděkoval kotli fanoušků, do hlediště poslal svou hokejku s dresem a se slzami v očích zamířil do útrob stadionu. „V životě už nenajdu nic, co by mě naplňovalo jako hokej,“ říkal po zápase dvaačtyřicetiletý Nedvěd.

Šance libereckých hokejistů na postup do čtvrtfinále byly už před zápasem hodně nízké, když si z Vítkovic přivezli dvouzápasovou ztrátu. Ale doma chtěli ještě zabrat a minimálně o den si sezonu prodloužit. To se jim však nepodařilo, znovu doplatili na brzký gól ve vlastní síti, který dodal hostům klid. I ve čtvrtečním klání navíc pokračovalo liberecké trápení v koncovce.

„Musíme uznat, že nejenom v tomto zápase, ale v celé sérii byly Vítkovice lepším týmem,“ hodnotil trenér domácích Pavel Hynek, jenž mezi novináře přišel netypicky dříve než Petr Nedvěd, na kterého klubko diktafonů čekalo desítky minut. „Gólman si určitě zaslouží pochvalu, ale jsou šance, které prostě dát musíme. Před gólem na 2:2 jsme měli čtyři jasné šance, ale chyběl nám klid.“

Liberecké naděje tedy zhasly velmi rychle, ovšem konec sezony záhy zastínila druhá vzpomínaná pozápasová událost. Liberecký kapitán Petr Nedvěd už před začátkem sezony ohlásil, že pro něj bude poslední a svá slova po vyřazení z play off potvrdil. „Je konec. Na to, abych se vrátil, už není šance,“ řekl.

Ještě před tím než rozhovoru s novináři zavládla nostalgická atmosféra, stihl nyní už bývalý útočník shrnout samotný zápas. „Porážka je pro nás poměrně krutá. Věřil jsem, že zápas zvládneme a se sérií ještě pohneme. Už jsem jich dost odehrál a vím, že domácí zápasy ji mohou hodně rychle otočit,“ ohlížel se. „Ale takový je sport,“ přidal s nadhledem.

Řeč se pochopitelně hodně rychle stočila k Nedvědově konci, který nenávratně přišel. „Poslední tři týdny jsem si začal uvědomovat, že už se blíží konec. Ke konci zápasu, když už jsme ztráceli a hráli většinu času v oslabení, byly moje myšlenky všude možně. Během chvilky mi proběhla celá moje kariéra... Ale tak to prostě je. Něco končí a něco nového začíná,“ prozradil lehce nalomeným hlasem. „Přeskočím teď z jedné lodě na druhou a doufám, že mě to bude bavit jako hokej. To ale asi těžko, hokej pro mě byl všechno a v životě už jen těžko najdu něco tak krásného.“

V ten moment se mu oči zalily, avšak nebyl by to on, příkladný profesionál, kdyby dal emocím ještě větší průchod. „O tom, že bych si to rozmyslel jsem neuvažoval,“ znovu potvrdil muž, jenž si po zápase vysloužil ovace od fanoušků i spoluhráčů. Jeho reakce byla výmluvná, do hlediště hodil hokejku a dres. „Smradlavé rukavice by asi nechtěli, hokejka a dres byly určitě lepší,“ řekl už znovu s typickým úsměvem.

„Byl jsem překvapený. Na nic jsem se nepřipravoval a ani jsem nechtěl. V hlavě jsem měl hlavně zápas, který jsme chtěli zvládnout,“ vrátil se ještě k velkým ovacím. Před zápasem možná na případný konec ještě tolik nemyslel, po jeho konci se však stal skutečností a pocity popisoval Nedvěd těžce.

„Je to jedinečná situace, na kterou budu vzpomínat celý život,“ pečlivě vybíral slova. „Nechci to k tomu přirovnávat, ale když jsem emigroval, také jsem měl pocit, který jsem dřív nezažil. A dnes to bylo také tak, ač ten pocit byl jiný.“

Tento jedinečný pocit tedy zůstane posledním, který si Petr Nedvěd odnese ze světa profesionálního hokeje. Hokejový bohém toho v kariéře zažil hodně, úspěšně dobýval NHL, reprezentoval na nejvyšší úrovni, vládl extralize. Na klubové úrovni se mu však s týmem na nejvyšší příčky nikdy dosáhnout nepodařilo.

„Je mi líto, jak to skončilo. Každý by rád všechno vyhrál. Asi jsem si to představoval jinak, ale ne každému je přán hollywoodský konec,“ zakončil Petr Nedvěd po 24 sezonách.