Karlovarští junioři v MHL válí. Takovou šňůru jsem nezažil, moc si to užíváme, přiznává David Honzík

Už při premiéře v ruské juniorské MHL překvapily Karlovy Vary širokou hokejovou veřejnost a v play off řádně zatápěly favorizovanému Spartaku. A ve výborných výsledcích pokračují i v nové sezoně. Aktuálně za sebou mladí energetici tahají šňůru deseti výher, po nichž se vyhoupli už na šesté místo tabulky Západní konference! Trenér Tomáš Mariška má k dispozici tři vyrovnané formace a v brance takřka nepřekonatelného Davida Honzíka (na snímku). „Vše si parádně sedlo, což je patrné na posledních výsledcích,“ hlásí.

Před startem nové sezony se přitom Energii příliš velké šance nedávaly. Největší opory loňského výběru totiž už věkově nespadají do juniorské kategorie a nový trenér Tomáš Mariška začal pracovat s takřka úplně nově složeným kádrem. „Zůstalo tady asi jen pět nebo šest kluků. Zpočátku to bylo docela těžké a nějaký čas trvalo, než si všechno takto parádně sedlo. Hrajeme jako tým a máme tři vyrovnané formace,“ libuje si Honzík.

Ostatně vše je patrné na výsledcích karlovarských juniorů, kteří sbírají vítězství jako houby po dešti. „Naposledy jsme nebodovali někdy na začátku listopadu na Spartaku,“ pátrá v paměti. „Sám jsem takovou šňůru nikdy nezažil, moc si to všichni užíváme,“ přiznává dvacetiletý gólman, který chytá ve velké pohodě a patří mezi největší opory aktuálně šestého týmu tabulky ruské juniorské MHL, v níž Energie vyhrála už desetkrát v řadě!

„V poslední době se cítím výborně, trenér mi věří a i když se mi nějaký zápas nepovede, tak z toho nedělá drama a další utkání zase dostanu šanci. Důvěra trenéra je pro mě hodně důležitá,“ pokyvuje uznale milevský rodák, který se na západ Čech vrátil po tříleté zámořské štaci. „Hokejově i životně to byly tři nejlepší roky, je to taková škola života,“ vzpomíná na působení v kanadské juniorské Quebec Major Junior Hockey League.

Brzké odchody do zámoří nejsou pro mladé hráče především po psychické stránce vůbec jednoduché, na druhou stranu se brzy osamostatní a získají důležité životní zkušenosti. „Výhodou je, že bydlíte v rodině, která už s tím má nějakou praxi a hodně vám zpočátku pomůže. Na druhou stranu jsem uměl anglicky jen úplné základy a bylo těžké být bez rodičů, které jsem viděl v podstatě jen na Vánoce,“ potvrzuje David Honzík.

Po návratu do Čech si musel zvykat na úplně jiný styl hokeje a sám přiznává, že to nebylo vůbec jednoduché. „Zpočátku jsem s tím bojoval, ale už jsem si zvykl. V Kanadě jsem čelil minimálně třiceti střelám za zápas, ale v Karlových Varech jich na mě jde třeba jen patnáct až dvacet. Pro gólmana je pak těžké udržet koncentraci. Těžko se ale obě soutěže srovnávají. Rus udělá ještě další kličku, ale Kanaďan vystřelí,“ hlásí.

Zatímco jeho spoluhráči si museli zvykat na náročné několikahodinové cestování, Honzík už v tomto ohledu sbíral zkušenosti v zámoří. „Už jsem byl na to zvyklý. V Kanadě trval náš nejkratší trip asi pět hodin cesty autobusem, jinak to bylo běžně deset nebo patnáct hodin. Takže mi cestování nedělá žádný problém,“ Snad jen ruská letadla trošku nahání strach. „Všichni to určitě máme v hlavách, ale zatím je všechno super,“ přiznává.

Mohlo by se zdát, že jeho rodina bude mít z návratu do rodné vlasti radost, ale opak byl pravdou. „Byli spíše zklamaní, že mi to nevyšlo. Byl jsem draftován Vancouverem a chyběl jen kousek. Na druhou stranu jsou rádi, že mě častěji vidí,“ říká nadějný odchovanec karlovarského hokeje, jemuž po sezoně končí smlouva. „Momentálně se soustředím na konec sezony, abychom v play off došli co nejdále. Až pak uvidím, co dál.“

Jako každý jiný hokejista samozřejmě nějaké představy o své budoucnosti má. „Mým snem je pořád NHL, ale rád bych si příští sezonu zachytal extraligu v Karlových Varech,“ poodkrývá. Nyní má však před sebou dobře rozdělanou práci v juniorské MHL, v níž Energie letos nezaznamenala žádnou výraznou porážku. „Je to úctyhodné, ani v jednom utkání nás soupeř nepřehrával,“ těší Honzíka. Jeho tým už o víkendu čekají v Rusku další boje. Prodlouží vítěznou sérii?