Kabina stále drží, ale podle mě už k panice nemusí být daleko, říká Radek Bělohlav

Situace kladenského Vagnerplastu už se stává velmi složitou. I po sedmi zápasech a z toho pěti domácích se krčí na chvostu tabulky s jediným bodem na kontě. Proti Vítkovicím si Kladno vybudovalo z jeho pohledu luxusní dvoubrankový náskok, který ale v závěru třetiny odmítlo hrubkou v obraně. Toto byl asi rozhodující moment, protože hosty jednoduché snížení postavilo na nohy a po zbytku utkání využívalo kladenských chyb v jeho obranném pásmu. V poslední třetině si už Vítkovičtí vývoj utkání kontrolovali podle svého a nedali nervóznímu Kladnu sebemenší šanci. Dvěma body v modrobílém dresu se prezentoval matador Radek Bělohlav, který nejdříve v první třetině využil důrazem na brankovišti dvojnásobnou přesilovku a pak v závěru utkání byl i u poslední branky, kterou ale nakonec rozhodčí připsali spoluhráči Valskému.

Poprvé Kladno letos vedlo o dvě branky, měli jste i nadále tlak. Mohla případná třetí branka utkání rozhodnout?
„Ta podle mě až tak nechyběla. Pochopitelně tam na ní nějaké šance byly, ale rozhodla naše stupidní chyba z devatenácté minuty. To svým způsobem ovlivnilo celý zápas a to se nesmí stávat.“

Berete to tak, že snížení Vítkovic po špatném střídání rozhodlo zápas?
„Sice jsme stále vedli, ale Vítkovice se tímto dostaly v pohodě do zápasu. Pak přišla pětiminutovka v prostřední třetině, kdy došlo opět k takovému našemu zaspání a nedisciplinovanosti. Ačkoli se na to v tréninku zaměřujeme, tak prakticky ze stejných pozic jsme dostali dvě branky. Takové góly v tréninku nedáte, ale v zápase jsme dostali hned dva po sobě.“

Kladnu se konečně podařil důraz na obou brankovištích, padly z tohoto prostoru i všechny kladenské góly. Ale zase přišly inkasované branky po chybách v jiných částech obranné třetiny?
„Je to tak, my prakticky dostali dva pěkné góly, ale oba v situaci pět na pět a to je neodpustitelné. Neřeknu, kdyby nás vyšachovali v přesilovkách, ale my jsme jim obrat darovali naší pasivitou.“

Byl jste u druhé a třetí kladenské branky. Ta závěrečná Vám byla nejdříve připsána, pak se autorem objevil Jakub Valský, jak to vlastně bylo?
„Já vlastně ani nevím, jak to tam bylo a od koho se puk do brány odrazil. Napsali jsme ho Valdovi, ale byl to gól v závěru zápasu na 3:5, takže jsme víc neřešili.“

V posledních zápasech Kladno v podstatě nepředvádí vyloženě špatné výkony, ale body prostě nepřicházejí. Jak se to dá v hlavách hráčů ještě dlouho snášet?
„Pochopitelně se to musí dát snést. Kabina drží, jen se musíme vyvarovat těch našich pěti až desetiminutovek, které občas máme. Hra bývá z naší strany občas opravdu dobrá. I když dnes Vítkovice hrály opravdu dobrý hokej, tak tu byly týmy, které nás nepřehrály, ale přesto vyhrály. My musíme vydržet, aby se aspoň ta hra ještě neotočila a my nezačali více kupit chybu na chybu.“

V bráně dnes poprvé nastoupil od začátku Martin Falter. Byl to od trenérů nějaký záměr, nasadit proti Vítkovicím jejich kmenového hráče?
„To podle mě asi nebylo rozhodující, že jsme hráli zrovna proti nim. Už k tomu směřovaly poslední dva tréninky, takže jsme o tom věděli dopředu.“

Před týdnem fanoušky uklidňovali spoluhráči Milan Toman nebo Jaroslav Kalla, že není stále důvod k panice, že se to otočí. Teď po dalších dvou domácích zápasech bez bodu je to stále tak?
„Dnes to bylo sedmé kolo a podle mě už je k panice svým způsobem už docela blízko. Machrovat s tím, že sezóna je dlouhá, tak to už teď ani náhodou. Ono zlepšení může přijít, ale jen tím, že pro to něco uděláme. Mít jeden bod po sedmi utkání je svým způsobem neuvěřitelná věc, takže moc bych už nejásal…“