Hokejisté Žďáru nad Sázavou vstupovali do letošní druholigové sezony jako nováčci, i když 2.ligu před rokem opustili administrativním zásahem. Jejich zatímní výkony dělají fanouškům určitě radost - Žďár zatím okupuje 13. příčku, zaručující postup do vyřazovacích bojů. Hokejisté z Vysočiny dokáží bodovat i na ledě soupeřů, i když na brněnské Technice se jim to ve středu nepodařilo. O výsledku rozhodla prostřední dvacetiminutovka, ve které se domácí dostali do tříbrankového vedení. Hosté bojovali až do konce. Dvojice Jiří Plachý – Martin Sobotka znovu předvedla, že hokej se musí hrát hlavou, ale na třetí gól už hostům nezbyl čas. V úplném závěru sice ještě pomýšleli na power play, ale Liškova nádherná rána do levého horního rohu dala výsledku definitivní podobu.
Martin Sobotka patří i letos k oporám Žďáru. Je tvůrcem hry a spolu s Jiřím Plachým i nejnebezpečnější dvojicí celku. I když podle jeho slov není situace v klubu ideální, budoucnost, a to nejen tu, týkající se letošní sezony, vidí optimisticky.
Radili jste se s trenérem Benákem, jak zahrát po buly nějaký brejk?
„To ne, jenom jsme si řekli, že kdybychom vyhráli buly a šli do útoku, aby brankář vyjel rychle z branky a hráli bychom v šesti.“
Čtvrtá branka na začátku třetí třetiny přišla hodně rychle. Do té doby se s výsledkem dalo ještě něco dělat?
„Když jsme šli do poslední třetiny za stavu 1:3, říkali jsme si, že by bylo potřeba do 10.minuty dát gól. Bohužel jsme hned ve 3.minutě inkasovali na 1:4 a Technika je takové mužstvo, které si zápas už pohlídá.“
Měli jste ještě možnost několika přesilovek, ale ty vám nějak zvlášť nešly?
„Za stavu 1:4 už se nutíte za každou cenu do střelby a pak to nikdy moc nejde. Byli jsme už i nervózní, trefili jsme jenom tyče i břevno. Ale jak jsem řekl - když Technika vede doma o tři branky, tak si výsledek pohlídá.“
Přesto byl výsledek až do konce otevřený?
„Ano, máte pravdu, pátá branka Brna už nic neřešila, už jsme hráli vabank. Škoda, že jsme neproměnili šance za stavu 0:0. Pak jsme Techniku nechali utéct na 3:0 a to se už těžko otáčí.“
Jak se vám dneska hrálo, když na tribunách byla možná padesátka diváků?
„Musím říct, že nedávno jsme hráli ve Šternberku a tam bylo taky asi 70 lidí. Ta kulisa nás moc nevyhecuje, ale že bychom se kvůli tomu nesnažili, to ne. Ale je pravda, že když na nás ve Vsetíně přišlo 1.800 a v Hodoníně 1.700 lidí, ta atmosféra je úplně jiná a hokeji to prospívá. Dneska tady byla úplně komorní.“
Jak jste spokojeni s dosavadním působením mužstva v soutěži?
„Máme do Vánoc ještě zápas s Uničovem a zatím máme 32 bodů. Nechci to zakřiknout, ale pokud bychom s nimi ještě nějaké další uhráli, myslím, že se naše vystoupení bude hodnotit velmi kladně.“
Cílem týmu je play off, nebo se před sezonou ve Žďáru mluvilo pouze o udržené soutěže?
„Do sezony jsme vstupovali jako nováček. Cílem každého nováčka je většinou nesestoupit, takže to bylo i našim cílem. Můj osobní tajný sen je uhrát 13. místo, pokusit se udělat předkolo play off.“
Vy jste sice nováček. Před rokem jste nesestoupili, ale 2.ligu jste prodali a předtím ji dlouhou dobu hráli.?
„Asi z 50 nebo 60 procent je mužstvo totožné s tím, které vloni hrálo krajský přebor. Přidali jsme tři-čtyři nadějné domácí juniory a přijíždí k nám dva až tři hráči z Brodu na hostování. Jinak hrajeme s domácími kluky. Proto to beru jako běh na dlouhou trať. Zkušení hráči jako Bukáček nebo Kunstmüller odešli do Velmezu a my jsme je museli nahradit mládím. Myslím, že mladí se projevují dobře. Musí se ještě trochu otrkat, odehrát nějaké zápasy. Ale třeba Plch nebo Havelka jsou určitě příslibem.“
Jak se 2.liga za ten rok, co jste ji nehráli, změnila?
„V pardubickém krajském přeboru byla výborná Světlá nad Sázavou. Jejich první lajna z Brodu byla minimálně druholigová, ne-li lepší. Pak tam byly zkušené celky jako Choceň nebo Litomyšl, kde hráli starší kluci se zkušenostmi z 2.ligy. Postup nebyl jednoduchý, ale přálo nám štěstí. Třeba s Bílinou jsme prohrávali těsně před koncem 4:5 a otočili jsme to na 6:5. Šťastným gólem s Novým Městem nad Metují jsme vyhráli 3:2. Byli jsme rádi, že jsme postoupili hned za rok. Jinak se to mohlo táhnout třeba ještě pět let. Je pravda, že finančně jsme na tom nebyli dobře, ale že by to teďka bylo nějak extrémně lepší."
"Hokej je drahý sport a podpora města není taková, jaká by měla být. Podnikatelská sféra není schopná zabezpečit klub tak, abychom mohli konkurovat třeba Hodonínu nebo Valašskému Meziříčí. Mezi spoluhráči si říkáme, že vlastně hrajeme za párek a pivo. Ale myslím, že mužstvo má do budoucna perspektivu. Je tam spousta 21-22-letých kluků a když tam ještě tři-čtyři roky vydrží, mohlo by být o Žďáru zase více slyšet.“
V blízkém okolí je několik prvoligových i druholigových hokejových klubů a kraj zase není tak ekonomicky silný, aby utáhl všechny?
„To je taky pravda, ale můj názor je takový, že všude, kde se hraje kvalitní 2.liga, tak tam mají podstatnou podporu od města.“
© Copyright 1998 - 2014 BPA a.s., Všechna práva vyhrazena. ISSN 1214-5718