Jsme veselí. Máme postup, který jsme si přáli, hlásí Rolinek. Oceňuje, že Češi měli obrovskou touhu

(MINSK, od našeho zpravodaje) Před velkým čtvrtfinále věřil, že se český tým zvedne k mnohem lepším výkonům, než jaké předváděl v základní skupině. Kapitán Tomáš Rolinek nepochyboval o herní kvalitě, jen zmínil nutnost týmového výkonu a maximální obětavosti. Teď může být spokojen. Včerejší skalp Američanů přinesly právě tyhle přednosti, navíc podpořené přesilovkami a parádní efektivitou. "Jsme veselí. Máme postup, který jsme si přáli," připomíná spokojeně.

Noc po povedeném duelu byla sladká. V hokejistech ještě doznívaly ohlasy velké bitvy, mnozí asi usnuli hodně pozdě. Začněme netradičně od konce. Finiš patřil soupeři, snížil na rozdíl jediného gólu a Češi se báli, aby nedošlo k nejhoršímu. Tedy k vyrovnání. "Nechci říkat, že jsme to pokazili. Celou třetinu jsme hráli výborně, drželi to. Ale v závěru to byly obrovské nervy. Ani jeden zápas jsme na turnaji neodehráli šedesát minut v klidu. Proti Americe to bylo zase vidět, zbytečně jsme si zápas zkomplikovali," uznává.

Rolinek na ledě odmakal velkou šichtu, s ostatními bojovníky bránil náskok zuby nehty. Český kapitán a Jan Kolář v kritické chvíli padli do střely. "V tu chvíli jsem vůbec nevěděl čas. Přišlo mi, že to strašně pomalu utíká. Ale to bylo jasné, když jsme se celých padesát vteřin bránili u nás v pásmu. Bylo tam strašně nebezpečné situace. Pak jsme tam skočili a Honzu Koláře to trefilo. Výborně střelu zblokoval," oceňuje obránce ukrajinského Doněcku.

V tu chvíli nikdo moc netušil, jestli rána letěla na bránu. "To vám neřeknu. My se v tu chvíli snažili jen vykrýt," hlásí. Hokejisté s vypětím všech sil odolávali a bránili za cenu osobní statečnosti. Přesně takhle se hrají velké zápasy, po takových výkonech přicházejí sladká vítězství. "Přesně tak. Proto jsme sem přijeli. Turnaj se vyvíjel všelijak špatně z naší strany, ale prostě… Jsem strašně šťastný. Nevím, co k tomu víc říci," povídá radostně.

Duel to byl celkově hodně dramatický. Plný emocí. Tomáš Rolinek je ukázal při prvním gólu, kterým během první třetiny vyrovnával na 1:1. "Emoce mám pořád. Věděli jsme, že jejich gólman první střely vyráží. I trenéři nás na to upozorňovali. Potom je tam místo v bráně, tak jsme se do toho snažili chodit," říká k akci, která přesně dokreslila Rolinkovu dřinu. Sparťanský útočník nejprve vybojoval puk, po střele Jana Kováře si ho dojel a z brankoviště dostrkal za čáru.

V play off není čas na krásné, oku lahodící trefy. Když se povedou, proč ne. Bitvy o medaile však zpravidla rozhodují branky, které se až tolik nelíbí. Nohou, tělem, dorážky... "Je úplně jedno, jak je dáváme. U mě speciálně," usměje se Rolinek. "Však víte, že dávám góly i nohou a se štěstím. Hlavně, že jsme hladoví a je tam touha," upozorňuje.

Jedna podobná situace ve čtvrtfinále přišla během dlouhé přesilovky, když byl za faul na Sobotku vyloučen Abdelkader. Červenka odrazil kotouč před bránu, kde se od vyrážečky Thomase odrazil za čáru. Rozhodčí Vinnerborg a Nord dlouho řešili verdikt s kolegou u videa, dokonce dvakrát, pak rozpažili. "Viděli jsme, že je puk za čárou, ale báli jsme se pohybu nohou. Bylo to sporné. I kdybychom prohráli, asi budu říkat, že to nemělo platit. Rozhodčí nejspíš udělali dobře, když to neuznali," povídá sportovně.

Zmíněný faul na Sobotku dal hokejistům naději na trhák, ale reprezentanti také těžce nesli, když jejich parťák opouštěl hrací plochu otřesený. "Když jsem přišel za zápasu do kabiny, nejdřív jsem chtěl zjistit, jak na tom Sob je. Vypadalo to špatně, i když já ten faul přímo neviděl," reaguje kapitán. Zdravé naštvání prokázali hokejisté v přesilovce, nasázeli bleskově dvě branky.

"Ono to tak vypadá, že? Ale touhu jsme měli v celém zápase. Nebylo to jenom o tom: zranili nám hráče tak jim to pojďme ukázat. A dobře, že to padlo v té přesilovce. Rozhodli jsme v ní zápas, protože tam se lámal chleba. Kdybychom neproměnili a nedali žádný gól, Bůh ví, jak by to mohlo dopadnout," dodává. Zároveň chválí výkon brankáře Saláka. "Super výkon! Fantastický, když chcete dosáhnout něčeho velkého, tak potřebujete, aby gólman zachytal. Byl to Sašův zápas. Nevyrážel puky, co šlo na něj, to udržel. Úplně s přehledem," uzavírá.