Před začátkem letošní sezony si Bílí Tygři kladli znovu vysoké cíle. Nebylo divu, tým sice opustilo několik zkušených borců, ale kolem kapitána Petra Nedvěda se vytvořila parta dravých mladíků. Loni byl Liberec až v semifinále, letos získal v patnácti zápasech čtrnáct bodů a je předposlední. Na domácím ledě jsou navíc Severočeši nejhorším mužstvem extraligy, v pátek si z města pod Ještědem odvezl všechny body českobudějovický Mountfield. „Je to křeč, přemíra snahy. Neudržíme herní systém,“ hlesl Jaroslav Kudrna (na snímku).
V minulém kole prohráli Bílí Tygři v důležitém souboji na Spartě. Herní projev neměli špatný, ale soupeř byl efektivnější. V Holešovicích poprvé oblékly liberecký dres také dvě kanadské posily – Wayne Simmonds a Chris Stewart. Pracovití hoši ze zámoří se v pátek poprvé představili v domácí Tipsport areně.
Hrozil především Simmonds, už po necelých dvou minutách hry připravil gól Nedvědovi, v prostřední třetině pak proměnil trestné střílení. Ovšem prohře svého celku ani tak nezabránil, Jihočeši na severu slavili po výhře 6:2. „Výsledek je moc krutý. Z naší strany to asi nebylo tak strašné. Ale už je to křeč, přemíra snahy. Nedržíme se systému, chceme všude být a pak děláme chyby,“ povzdychl si Kudrna.
„Dali nám šest gólů a vyhráli. Napadalo jim tam skoro všechno. My jsme se snažili, už jsme to pak museli otevřít. Všechny naše chyby ale dokázal soupeř potrestat, sami jsme taky měli hodně šancí. Bohužel, gólman dost střel pochytal. Rozhodla ale i naše nemohoucnost,“ pokračoval liberecký útočník.
Severočeši odehráli slušnou první třetinu, jenže poté strádali. Ze hry Bílých Tygrů se chvilkami vytrácí základní věci, protivník je několikrát za zápas úplně sám před brankou. V obraně občas vládne chaos. Beci neví, kterého hráče si hlídat. „Všichni to víme, nikdo jsme si nepředstavovali takový vstup do sezony. Přemýšlíme o tom, rozebíráme to v kabině i doma. Je to čím dál více sužující,“ líčil s vážným výrazem ve tváří jinak vždy vesele naladěný Kudrna.
Klíčový moment souboje šestnáctého extraligového kola zřejmě nastal ve dvaatřicáté minutě. Chvíli po úspěšném nájezdu Simmondse zkřížil hlavní sudí znovu ruce nad hlavou, v úniku byl tentokrát zastaven Tomáš Filippi a za stavu 2:2 mohl z trestného střílení poslat Liberec do vedení. Bekhendový blafák mu ovšem nevyšel. „Tohle beru na sebe. Kdybych uspěl, tak bychom vedli. To pak hrajeme úplně jiný hokej. Když prohráváme, tak nás to sráží,“ líčil tiše Filippi.
Dvacetiletý útočník bývá mezi mantinely hodně vidět. Bojuje, snaží se. O to víc jej možná mrzí špatné výsledky celého týmu. Z šatny vyšel posmutnělý, těžko hledal důvody další prohry. „Před zápasem si řekneme, jak které situace budeme hrát. Jenže pak stejně všechno děláme jinak. V kabině určitě nepanuje veselá nálada, musíme zase naskočit na vítěznou vlnu,“ burcoval mladý forvard závěrem.
Foto: www.hcbilitygri.cz
© Copyright 1998 - 2014 BPA a.s., Všechna práva vyhrazena. ISSN 1214-5718