Jsme lepší, zakřiknuté Spartě pomáhá boží vůle, hlásí Vladimír Svačina. Vítkovice cítily křivdu

Dřeli, bojovali, hráli aktivně a vytvářeli si šance. Hokejisté Vítkovic zkrátka podali velmi dobrý výkon na hranici svých možností, přesto ze třetího čtvrtfinálového klání odešli poraženi. Kromě pochopitelného zklamání si z dramatické bitvy navrch odnesli pocit velké křivdy. Vytočila je vyrovnávací trefa Sparty, které předcházel faul na Vladimíra Svačinu, jenž se probíjel do šance, klec Pöpperleho navíc byla vychýlena ze své pozice. "Ovlivnilo to zápas, ale nemá smysl se už k tomu vracet," hlásí vítkovický útočník s evidentní hořkostí.

Sotva ostravští hokejisté ve třetím dějství překlopili výsledek na svou stranu, přišla pro ně pořádná rána v podobě sparťanského vyrovnání, po němž ještě dlouho po utkání cítili velkou křivdu. O co přesně šlo? Vladimír Svačina se dostával do gólového zakončení a byl faulován, po ataku jednoho z bránících hráčů skončil až v brance, kterou svou přítomností vychýlil ze své pozice. Píšťalka sudích však zůstala němá.

To by asi domácím tolik nevadilo, kdyby z následné protiakce nezamířil kanonýr Petr Ton přesně nad Šindelářův beton. Vítkovická střídačka tuto hořkou pilulku jen těžko polykala, podobně na tom byli i fanoušci, kteří dávali svou nespokojenost najevo ohlušujícím pískotem. "Rozhodčí se k tomu vyjádřil stylem, že mě sice hráč podrazil, ale i s mojí hokejkou. A to se prý může. Tak se to asi může no," říká s patřičnou ironií.

A co se týče posunuté branky Pražanů, ta nemohla být důvodem neuznání Tonovy trefy, každopádně jeden z kvarteta rozhodčích si toho měl všimnout a hru přerušit. "Popravdě nevím, jak přesně hovoří pravidla. Každopádně bych to neřešil. Sice byla posunutá, ale gól padl na opačné straně," hlásí šestadvacetiletý útočník. "Spíš bych řešil ten faul, který ovlivnil zápas. Ale nemá smysl se už k tomu vracet," uvědomuje si.

I přes hořkou porážku mohl Vítkovice těšit alespoň výkon, kterým se slušně zaplněné aréně prezentovaly. "Myslím si, že hrajeme lépe a víc nám to bruslí. Sparta na mě působí takovým zaraženým dojmem a nebruslí jí to jako v základní části. Možná je to i tím velký tlakem, který je na její hráče vyvíjen," přemýšlí Svačina, jenž stále věří ve velké překvapení. "Jsou hratelní, můžeme přes ně klidně postoupit," oznamuje.

Zatímco Sparta byla podle oficiálních čísel střelecky aktivnější, Vítkovice byly nebezpečnějším týmem. "Zahráli jsme super zápas a vytvořili si spoustu šancí. Mají ale kvalitní tým s výborným gólmanem, spadlo jim tam všechno. Pomáhá jim boží vůle," myslí si člen úderné vítkovické formace. Dokonce už v prvním dějství mohl otevřít skóre, samostatný únik ale vyškrábl Pöpperle na břevno. "Tohle moc neovlivním," krčí rameny.

I v prodloužení měli domácí více šancí, ale rozhodnutí padlo na druhé straně. "Takový je hokej, toto nás určitě nezlomí. Máme dostatek sil, budeme zase jezdit. Nevěřím, že trénovali jako my," pokračuje Svačina. Během utkání musel odstoupit kapitán Jiří Burger, jehož nedělní účast je nejistá. "Má špatný žaludek, takže k nám taky přijedou detektivové. Ne, to říkám jen na odlehčení," zakončuje s úsměvem na tváři.