Jsem starší a vyzrálejší, jinak se nic nezměnilo, říká Hemský o návratu do reprezentace

Stál na parkovišti před brněnskou arénou, když kolem procházel Petr Nedvěd. "Ty jsi tady taky?" zeptal se Aleš Hemský reprezentačního veterána. Nedvěd hned opáčil: "To víš, vyhrabali mě z muzea." Útočník Edmontonu se hlasitě zasmál, bylo vidět, že se do kabiny národního týmu těší. Nebyl v ní tři roky, od mistrovství světa 2009. Když uslyšel dotaz, zda se v tomto ohledu něco změnilo, jen krčí rameny. "Jsem starší a vyzrálejší, ale jinak mi to připadá stejné," konstatuje s nadhledem.

Hvězda Oilers přijela do jihomoravské metropole v dobré náladě. Hemský dorazil jako jeden z prvních společně s Tomáše Mojžíšem. O startu v národním týmu přemýšlel delší dobu, jakmile bylo jasné, že Edmonton nepostoupí do play off, Hemský s reprezentací počítal. "Mluvil jsem s panem Hadamczikem, během sezony jsme se viděli ve Winnipegu. Řekl jsem, že když budu zdravý, moc rád přijedu. V týmu mi nikdo nebránil, všechno proběhlo v pohodě," hlásí.

Po skončení základní sezony proběhly v klubu mítinky a lékařská prohlídka. "Po dvou dnech volna jsme se znovu sešli, mluvil jsem s generálním manažerem, pak si každý dělal, co chce." Start na šampionátu hráčům nikdo nezakazoval.

"Nedělali mi žádné problémy, záleželo vyloženě na mně. Musel bych mít něco vážného, abych nejel," potvrzuje. Zdravotní potíže přitom Aleše trápily, jenomže bolavé rameno včas vyléčil. "Je to v pohodě, poslední dva až tři měsíce byly náročné, hrálo se vlastně ob den, pak ovšem byl čas si odpočinout," vykládá.

Původně se na mistrovství světa měl vydat i klubový parťák Ladislav Šmíd, jenže exliberecký zadák není fit. "Prodělal operaci krku, dali mu tam destičku, která se nějak posuvala a tlačila na nervy," vysvětluje. Jiní hráči Oilers se na šampionátu představí. "Jedou hlavně ti mladší jako Eberle a Nugent-Hopkins, možná i někteří Švédové nebo Finové. Nijak jsme se před odletem nehecovali." Hemský má za sebou delší pauzu bez utkání, ovšem nikterak nezahálel.

"Když je před vámi velký turnaj, nejde nic nedělat a jenom pařit. Byl jsem třikrát na ledě, jinak jsem trénoval s kondičním trenérem," zmiňuje. Domů přiletěl v pátek, tedy den poté, co kamarádi z Pardubic získali mistrovský titul. Hemský se stejné pocty dočkal na jaře 2005, někdejší spoluhráče na dálku sleduje, v klubu coby skaut působí i jeho otec. "Ale s tátou se bavíme spíš o jiných bežných věcech. Samozřejmě mi řekl, jaké to tam je, co se dělo," připomíná.

Hemský nechal za zády už devátou sezonu v organizaci Olejářů, patří ke službeně nejstarším hráčům týmu. Ročník znovu nedopadl podle představ. "Měli jsme mladý tým, ale určitě ne na to, abychom skončili devětadvacátí. Myslím si, že do budoucna to vypadá dobře, jen bude třeba kádr trošku doplnit."

Hemský zůstává součástí Oilers, sice se spekulovalo, zda nezmění dres, nicméně pak dohady utichly. "Podepsal jsem smlouvu na dva roky, pokračuju. Poslední dva roky jsem byl dost zraněný, měl jsem operaci ramena, ale pak už jsem hrál."

Edmonton buduje novou dynastii,  může se pochlubit drahokamy jako Hall, Nugent-Hopkins, Eberle. Tihle mladíci mají potenciál, existuje velký předpoklad, že klub jednou dovedou na vrchol. "V Chicagu nebo Pittsburghu také budovali týmy dlouho, brali jedničky draftu, chvíli jim to trvalo. Musí být určitá trpělivost," reaguje. Je jasné, že bronzový medailista z olympiády 2006 by byl raději v play off. Ale nestalo se, může tedy znovu obléci dres se lvíčkem.

Hemský je za to rád. "Chuť do hokeje mám velikou. Na mistrovství světa vždycky jedete vyhrát a ne si zahrát. Pamatuju si, jaký to byl ve Vídni 2005 nádherný pocit, když jsme získali zlato. Ale zopakovat to není jednoduché," říká. Šikovné křídlo nepřemýšlí o tom, s kým bude nastupovat, jaká bude Hemského role. "Tohle záleží na trenérovi. Chci hrát na svém postu, ale půjdu tam, kde to bude potřeba," připomíná s nadhledem.

V reprezentaci delší dobu nebyl, nic podstatného se prý ale nezměnilo. "Připadá mi to stejné, jako když se každým rokem vracím do Čech. Těším se, chci jet a být platný," tvrdí jasně. Tento týden si bude zvykat na širší kluziště. "Je to trošku problém, adaptace bývá snažší spíš při přechodu z většího ledu na menší. Ale máme tři přípravné zápasy, samozřejmě tréninky. Doufám, že to bude stačit. Do místrovství světa pořád zbývá ještě dost času," uzavírá.