Jsem rád i za těch pár střídání, říká po dvouměsíční herní pauze Lukáš Galvas

Poslední extraligové utkání v kalendářním roce 2009, které viděli diváci na Zimním stadionu Luďka Čajky ve Zlíně, příliš krásy nepobralo. Domácí Berani v něm vydřeli dva body po samostatných nájezdech ze souboje s Kladnem, a to navzdory tomu, že těsně před koncem druhé třetiny prohrávali o dvě branky. Do hry zasáhl po dvouměsíční přestávce zaviněné zraněním také obránce Lukáš Galvas (na snímku), který odehrál dvě úvodní dvě třetiny.

Přestože ve třetím dějství se už na ledě vůbec neobjevoval, byl rád, že návrat na led měl punc vítězství. Vzduch do ochablých zlínských plic vehnal gól Pavla Kubiše v poslední vteřině druhé třetiny, kterým snížil na 1:2. „V závěru druhé části hry už asi hosté mysleli na přestávku a podcenili to. Byl to asi zlomový okamžik zápasu,“ mínil Galvas. „Pomohlo nám stažení sestavy na tři pětky.“

O tom, že po dlouhé pauze způsobené natržením ledviny konečně naskočí na led, se Galvas dozvěděl den před utkáním. „Trenér oznámil, že budeme hrát od začátku na čtyři pětky. Říkal, že pro mě bude lepší, když začnu ve čtvrté lajně a postupně se rozehraji,“ říkal po utkání zkušený obránce. „Sice jsem nebyl na ledě tolik minut, ale byl jsem rád, že jsem mohl hrát od první minuty.“

Definitivní rozhodnutí o Galvasově návratu na led vyřkli lékaři. Po dvouměsíční léčbě se zlínský bek teprve dostává do tempa. „Ještě to nebylo ono,“ přiznal sebekriticky. „I když už trénuji bez úlev, musím se do toho zase dostat. Herní pauza byla hodně dlouhá. Jsem rád i za těch několik střídání.“

I když je Galvas podle lékařů zdravý a může se zapojit do hry, přece jen si zraněné místo ještě chrání. „Mám prodlouženou vestu, ale doktor mi tvrdí, že je to v pohodě. Během utkání jsem to ani nevnímal,“ přiblížil hráč, který měl před zraněním, k němuž došlo v zápase s Mladou Boleslaví, oslnivou formu.

Týdny, během nichž musel své spoluhráče sledovat jen z hlediště, nebyly pro oporu zadních řad Zlína nijak jednoduché. „Byl jsem rád, že kluci jsou pořád nahoře abojují o čelo tabulky, ale těch šest týdnů, kdy jsem vůbec nic nedělal, bylo hodně těžkých,“ přiznal Galvas.

Bedlivě také sledoval, jak se daří v první obranné dvojici, kde pravidelně hrával s matadorem Martinem Hamrlíkem, mladému Tomáši Linhartovi, který se posunul na jeho post. „Hrával jsem s Martinem několik sezon, takže jsme byli hodně sehraní, ale Tomášovi to jde s Larrym výborně. Myslím, že si na kluky v první pětce rychle zvykl, protože se s nimi hraje perfektně,“ uzavřel Lukáš Galvas.