Josef Jandač se soustředí na záchranu extraligy. A ve svém penzionu na dobrou kávu

Nevšední hokejový rok prožívá trenér Josef Jandač. V průběhu podzimu se vrátil na střídačku Sparty, kterou na jaře opustil kvůli práci ve Lvu Praha. Jediný český účastník KHL však s Jandačem pro špatné výsledky rozvázal smlouvu a tak se čtyřiačtyřicetiletý bývalý asistent u národního týmu vrátil do známého prostředí. Sparťané se pod Jandačem zvedli z tabulkového suterénu a pomalu se prodírají tabulkou nahoru. Těsně před reprezentační přestávkou navíc vybojovali tři výhry za sebou. „Cíl ovšem zůstává pořád stejný a tím je záchrana,“ zůstává nohama na zemi Josef Jandač.

Jak vlastně trávíte aktuální reprezentační přestávku?
„S týmem máme dva dny volno a od středy zase začínáme se standardním tréninkem jako ostatní. Mám teď trochu víc času na rodinu a zařizování praktických věcí.“

Už vás zastihla předvánoční nákupní hysterie?
„Zatím se jí úspěšně bráním. Musím říct, že tyhle věci obstarává žena, protože já do obchodů moc nechodím. Vnímám to spíš tak, že napadl sníh. Mám tři malé děti, takže v tomhle ohledu je to příjemné, vánoční.“

Usíná se vám teď o něco lépe, když jste šli do přestávky se třemi vítězstvími za sebou?
„V každém případě. Člověk hned chodí do kabiny rád a není to tak svazující. Platí to jak pro trenéry, tak i pro hráče a vedení. Pořád jsme ale v takové situaci, že jsme sice posbírali hodně bodů, ale stále se pohybujeme mimo play off. Ostatní mužstva kolem nás totiž totiž rovněž bodují. Takže naše situace je pořád docela složitá.“

Cítíte to jako velký tlak?
„To zase ne. Já přišel ze Lva do Sparty v momentě, kdy byl tým poslední. Teď už alespoň v tabulkovém suterénu nejsme, takže je to v tomhle veselejší. Nějaké tlaky na mě ale vytvářeny nejsou. Já moc dobře vím, proč jsem do Sparty přišel a jaká je moje úloha.“

Často tvrdíte, že jste od svého podzimního nástupu do holešovického klubu příliš změn neudělal. Čím si vysvětlujete, že se mužstvo pod vámi zvedlo?
„Zaprvé je důležité, že nám výborně chytá brankář. Také jsme trochu přeskupili obranné řady, protože se uzdravil Milam a přišel Gřegořek. Oba to posunuli výš. A jako tým jsme začali bojovat. Když nějaké utkání ubojujete, byť nejde o žádnou hokejovou krásu, tým začne určitým věcem věřit. Pak je dodržuje a nějaké body se dostaví.“

[image 74121 right 0]Takže bojovnost a zarputilost je cesta, po které se letos budete i nadále ubírat?
„Ano, protože bez toho to vůbec nejde. A je třeba, aby se o tom jen nemluvilo, ale aby to hráči na ledě vzali za své. Pokud si to mužstvo i jednotlivec uvědomí, body se dostaví. A nebo se alespoň lépe skousne prohra, jestliže víte, že jste na ledě udělal maximum. Nemáme mužstvo na to, abychom někoho přehrávali hokejovostí. Kdybychom měli lehkost, body v tabulce a jiné rozpoložení týmu, pak možná ano. Ale v současné situaci nám nic jiného než bojovnost nezbývá. Myslím, že pokud si hráči budou plnit své úkoly, nějaké body určitě urveme.“

A co psychologická stránka? Pozorujete na mužstvu, že si nyní věří více než v době, kdy jste do Sparty přišel?
„Víte, během prvních tréninků se mi mezi Spartou a Lvem zdál velký kontrast v kvalitě tréninku a provedení jednotlivých věcí. Ale teď po měsíci mi to už jako takový velký rozdíl nepřijde. Už máme v tréninku a v provádění určitých situací větší kvalitu. Myslím, že se to zlepšilo.“

Když jste zmínil vaše předchozí působiště, jste se Lvem Praha nějakým způsobem stále v kontaktu?
„Dnes už tolik ne. V kontaktu jsem s Jirkou Kalousem nebo Vencou Sýkorou, ale to nemá momentálně nějaký větší vliv. Oni mají své mužstvo a své starosti a my jakbysmet. Pohybujeme se na jednom zimáku, takže se občas potkáme a prohodíme nějaké to slovo. Ale každý si řešíme svoje.“

Takže to není tak, že byste si s bývalými svěřenci třeba telefonoval?
„To ne.“

Pojďme zpátky ke Spartě. Mění se nějak v průběhu sezony vaše ambice?
„Když jsem přišel, byli jsme jednoznačně poslední. Měli jsme se škrábat nahoru, takže jsem logicky řekl, že je cíl záchrana a že se chceme vyhnout posledním dvěma místům. To nadále platí. Pochopitelně bychom se tabulkou dostali rádi výš, ale mužstva kolem nás hodně bodovala. Třeba Vítkovice nebo České Budějovice, které mají za sebou šňůru pěti výher. A pak jsou tady týmy na naší úrovni jako Chomutov, Liberec nebo Karlovy Vary. Jsme zhruba v polovině základní části a soutěž se ještě může zamotat, ale platí, že se musíme dívat hlavně pod sebe.“

Takže se na situaci díváte střízlivě a realisticky.
„Nechci mít velké oči a prezentovat se velkohubými prohlášeními. Se Spartou se chceme vyhnout existenčním problémům. A kdyby tam nakonec bylo něco navíc v podobě předkola play off, bylo by to samozřejmě super. Ale nemůžeme teď mít nějaké choutky. Vždyť jsme sotva vyhráli pár zápasů a dostali se z té největší šlamastyky. Nemůžeme to teď otočit a vyhlašovat ambicióznější cíle. Myslím, že si to kluci uvědomili a že vědí, o co hrajeme. Když půjdeme zápas od zápasu s totálním nasazením, výsledek v podobě předkola play off se třeba může dostavit. Teď je ale priorita vyhnout se barážovým pozicím.“

Plánujete ještě nějak zasahovat do týmu?
„Situace je do konce ledna naprosto otevřená. Přestupní termín končí 31. ledna a do té doby se může stát cokoliv. Navíc je tady pořád situace kolem NHL, která neustále ovlivňuje celý pohyb na hráčském trhu. Takže uvidíme.“

Co vlastně říkáte na letošní specifický ročník Tipsport extraligy?
„Vnímám to jako ohromné plus. Hráči z NHL ligu hodně zkvalitnili a oživili. Tipsport extraliga je letos na výsost atraktivní. Jen si vezměte, jakou pozornost vzbuzuje Jarda Jágr. On vyloženě pomáhá všem klubovým rozpočtům. Podobně jako kluci v Českých Budějovicích nebo Pardubicích. Podle mě je tohle strašně důležité, protože hokej se má hrát pro diváky. Navíc – když máte plný dům, hraje se lépe domácímu i hostujícímu týmu. Kluby, které hráče z NHL nemají, mohou skuhrat, ale podmínky mají všichni stejné. Startovní čára je rovná pro všechny. Jsem rád za to, jak to je.“

[image 74111 left 0]Hráči ale zároveň neví, co bude zítra. Situace kolem startu NHL vypadá jednou nadějně, podruhé je to naopak. Pozorujete třeba na Michalu Neuvirthovi nějakou nervozitu?
„Každý si to nějakým způsobem prožívá a nějak řeší, ale na Neuvirthovi nervozitu nepozoruji. Ten se soustředí na každý zápas a chytá teď výborně. Že se může situace každý den změnit? Víte, hráči jsou stejně každý den téměř sbaleni, ať už je to z důvodu výkonnosti, možnosti trejdu nebo třeba cestování. Vezměte si, jak často se jezdí v NHL i KHL na tripy. Takže jste stejně pořád jednou půlkou zadku na cestách. V tomhle směru bych to tedy neviděl tragicky. U starších kluků, kteří mají rodiny, je to samozřejmě určité odloučení, ale to se také dá na nějaký kratší čas ustát.“

Co říkáte na českou nominaci pro Channel One Cup?
„Sestava vypadá silně. Ostatní týmy na tom budou také dobře, zejména Rusko. V Euro Hockey Tour se vždycky pořádající země chce vytáhnout. Teď je to v Rusku, takže domácí to natloukli a budou se snažit. Finové poměrně zkouší nové hráče a Švédsko má v sestavě plno kvalitních mladých kluků. Takže jsem zvědav.“

O víkendu je tedy váš program jasný, že?
„Máme sice se Spartou tréninky, ale určitě se na zápasy podívám. Je to vlastně moje práce.“

Mají podle vás Češi na to, aby obhájili úspěch z Karjaly?
„Samozřejmě na to mají, protože tam odjíždějí se silným mužstvem. Ale jsou to tři zápasy a všechny budou vyrovnané. Loni se celá Euro Hockey Tour vyhrála a letos jsme si připsali triumf hned na prvním turnaji. Jsem rád, že má reprezentace poslední dobou výborné výsledky.“

Čemu to přičítáte?
„Musím říct, že to sleduji zvenčí. Ale podle mě jsou na Euro Hockey Tour tradičně vyrovnané zápasy. Rozdíl vidím v tom, že dříve se často třeba o gól prohrálo a dnes se o gól vítězí. Ti hráči mají dnes už dostatek zkušeností a dokážou zápasy překlopit na naši stranu. Zřejmě je také v národním mužstvu dobrá parta. To je důležité, protože pak nehrozí, že by hráči brali reprezentaci jenom jako povinnost. Zároveň musím říct, že je Euro Hockey Tour také od toho, aby se v jejím rámci testovali noví kluci. Ti pak totiž rozšiřují portfolio hráčů, kteří by mohli být k dispozici pro mezinárodní scénu. Jejich výběr se nám poměrně snižuje. Proto by bylo potřeba, aby se v reprezentaci obouchali noví hráči, kteří v budoucnu vytvoří nové jádro.“
 
Jak vnímáte českou nominaci v tomhle kontextu?
„To je o úhlu pohledu. Někdo testuje nové hráče a i za cenu slabších výsledů provádí koncepční práci do budoucna. Jiný vnímá reprezentaci jako výkladní skříň hokeje, ve které by mělo být to nejlepší, co je momentálně k dispozici. Chápu ten pohled. Reprezentace je nejvíc a hraje se pro diváky. Tak se nominuje nejsilnější možný výběr bez ohledu na to, co bude zítra. To se stalo vlastně na Karjale, kdy se mluvilo o tom, že ostatní mužstva zkoušejí nové hráče a my na ni vyjeli v silné sestavě. Jedním dechem je třeba dodat, že Alois Hadamczik se jednoho dva nováčky vždy snaží do kádru zabudovat. A to je určitě dobře.“

Jak se teď před svátky vlastně daří vašemu penzionu v Loděnici?
„Mám společníka, který se o penzion stará a kdyby byly jakékoliv problémy, informuje mě. Teď to tam vypadá jako každý rok. Probíhají různé firemní nebo vánoční večírky... Je příjemné se tam zastavit, jednou za čas přijdu. Ale raději se do toho moc nehrnu a moc se tam nemotám. Nerad bych něco zkazil. Navíc to funguje, lidi chodí, takže je všechno v pořádku.“

Zároveň si prý ale dost hledíte kávy, je to tak?
„Pravda je, že nejsem úplný kafař, ale když už si kávu dám, nesmí to mýt žádná čuryfunda. Penzion provozujeme desátým rokem a v počátcích jsem z toho byl dost rozladěný. Když člověk přijde do vlastní hospody, měl by si dopřát dobré kafe. Prošli jsme si dlouhým zkoušením a testováním, kdy jsem se do toho fakt hodně položil. Dost jsem o kávě četl a zjišťoval různé informace. Teď to v penzionu vypadá jinak. Myslím, že i ten Ital, co si u nás dá kávu, se olízne.“

Foto: www.hcsparta.cz