Před rokem po posledním vystoupení mužstva na mistrovství světa prožíval stejně jako letos jeho nástupce Slavomír Lener obrovské zklamání. Bývalý trenér národního mužstva Josef Augusta se po porážce českého týmu v zápase o třetí místo umí vcítit do role hráčů i vedení týmu. Jeho hodnocení výkonu naší reprezentace v sobotním utkání i na celém šampionátu je však nemilosrdné.
„Rozhodla hráčská kvalita v útoku i obraně. U nás se dokázali prosadit pouze hráči ze zámoří, navíc jen v přesilové hře. Z hráčů z evropských soutěží se nikdo v klíčových dvou utkáních na šampionátu neprosadil. Na naší straně dnes předvedli dobrý výkon jen Hlaváč a Reichel, jako vždy obrovský tahoun mužstva. Jenže u ostatních hráčů nenašel podporu. Snad s výjimkou Vokouna, který opět podal výborný výkon a pořád držel naše mužstvo v naději na obrat. Hlavně ve druhé třetině, kdy Slováci byli před brankou několikrát skoro sami.
Podobně jako v zápase s Kanadou, i dnes zahrála špatně obrana. V těchto dvou utkáních pravdy obránci selhali.A nejen oni, celé mužstvo. Na turnaji jsme dokázali porazit jen Finy, které šampionát nezastihl v nejlepší formě a Rusy, kteří na tom byli ještě hůř. Jiného silného soupeře jsme neporazili. Zápasy proti Kanadě a Slovensku prověřily sílu a kvalitu mužstva. Ukázalo se, že větší byla na straně soupeřů.
Kvalitní výkony podali jen jedinci, kteří už mají se šampionátem zkušenosti. Ostatní hráči mužstvu nepomohli tolik, jako v minulých letech. Jako argument neberu fakt, že v týmu bylo 13 nováčků. Ti hráči sice startovali na turnaji poprvé, ale už za sebou mají řadu zkušeností z NHL nebo extraligy. V Petrohradu také bylo 11 nováčků a slavilo se zlato…
Porážky ke sportu patří, musíme se s nimi naučit vyrovnat. A hlavně mladší hráči by se měli poučit, aby je další mistrovství světa zastihlo v lepší formě. Ovšem zároveň nesouhlasím s názorem, že se ve Finsku tvořilo mužstvo pro šampionát za rok v České republice. Myslet koncepčně třeba dva nebo tři roky dopředu lze pouze na klubové úrovni, ale ne v reprezentaci. Sestavovat národní mužstvo je loterie. Kdo ví, jací hráči z NHL budou příští rok pro mistrovství světa volní, koho postihne zranění atd…
Celkové čtvrté místo asi odpovídá kvalitě mužstva. Dokázali jsme prostě přejít přes čtvrtfinále, v tom vidím jediný posun oproti loňskému roku. Stále se ale nemohou zbavit dojmu, že po předchozích třech prvních místech přišel loni první neúspěch a následné rozprášení celého vedení národního týmu bylo ukvapené a zbytečné. O tom, zda je letošní výsledek úspěchem či neúspěchem, ale budou rozhodovat jiní…“