Jiřímu Šimánkovi vycházely dorážky, Jan Kovář prohrál minizápas s bratrem Jakubem

26. ZÁŘÍ 2011, 3:48

Ladislav Lhota

Českobudějovický Mountfield nastoupil třikrát za sebou na domácím ledě a pokaždé stoprocentně bodoval. Dobrou formu Jihočechů na vlastní kůži pocítily týmy Třince, Slavie a naposledy Plzně, přestože tento duel byl hodně vyrovnaný a v některých fázích udávali tempo spíše hosté. O výsledku 4:2 rozhodla úspěšnost v koncovce, možná i větší štěstí.

Vedoucí gól Mountfieldu již v 6. minutě padl ze situace, která bývá v každém zápase k vidění mnohokrát. Obránce Vráblík dostal puk před modrou čáru a švihem ho poslal na branku. Strážce klece ale nedokázal včas zareagovat a budějovický mladík se mohl radovat z premiérové trefy v extralize. Druhý zásah přidal v přesilovce mazáckou tečí Kašpařík, ve třetí třetině se dvakrát zblízka trefil Šimánek (na snímku).

„Dorážky z prostoru před brankovištěm nejsou pro mne typické, obvykle dávám jiné góly,“ komentoval své úspěchy Jiří Šimánek, který byl vyhlášený nejlepším hráčem domácích. „Oba góly vyplynuly ze situace a jsem rád, že přišly zrovna proti Plzni. První jsem se snažil dávat do protějšího rohu, protože gólman byl na přední tyčce. Druhý se mi podařil v pádu. Přihrávku od Lukáše Květoně jsem si jistil nohou, potom na mě spadl bek, ale naštěstí byl gólman vyjetý a za ním bylo místo, jenom jsem to tam doklepl,“ líčil střelec.

Třetí výhra za sebou na vlastním ledě potěšila hráče i fanoušky. „Byla to tři těžká utkání a určitě nebylo jednoduché v každém naplno bodovat. Ani se nám nesnilo, že získáme plný počet bodů, počítali jsme tak se šesti nebo sedmi. Devět bodů, to je paráda,“ rozplýval se Jiří Šimánek.

Hodně smutně se naopak tvářil plzeňský Jan Kovář, jenž proti svému bratru Jakubovi v brance Mountfieldu většinou skóruje a vyhrává bratrské minizápasy, tentokrát však vyšel naprázdno. Šancí měl přitom několik. „Vždycky se to nějak blbě odrazilo nebo to brácha vyrazil těsně před mnou a puk letěl kousek vedle mne, případně mi přeskočil hokejku,“ vypočítával útočník smolné momenty.

Výhodou Jakuba Kováře možná bylo, že v předchozích vzájemných duelech s Plzní už přečetl všechny finty, které má jeho sourozenec na repertoáru. „Myslím, že tohle nehrálo roli. Brácha prostě chytá dobře a má formu, což dneska potvrdil. Vyšlo mu to a já jenom doufám, že příště se to otočí,“ pravil Jan Kovář.

Plzeňští hokejisté v některých fázích zápasu své hostitele pořádně mačkali, nebezpečná byla hlavně Strakova a také Hlinkova řada, ale pouhé dva vstřelené góly nestačily na lepší výsledek. „Nějaké šance tam byly a je škoda, že jsme prohráli,“ zalitoval centr třetího útoku. „Myslím, že jsme neodehráli špatný zápas, tlačili jsme, ale soupeř dával góly z protiútoků,“ krčil rameny Jan Kovář.

© Copyright 1998 - 2014 BPA a.s., Všechna práva vyhrazena. ISSN 1214-5718

Dodavatel energie pro hokej