Jiří Vykoukal vede v Prostějově mentální tréninky. Pochybnosti a očekávání ovlivňují výkony, hlásí

V předešlé sezoně Jiří Vykoukal (na snímku) pověsil brusle na hřebík a po roční pauze, kdy o něm nebylo vidu ani slechu, se vrací na hokejovou scénu v poněkud netradiční roli – v druholigovém Prostějově, který má před novým ročníkem postupové ambice, se bude mimo jiné věnovat mentálnímu tréninku. „Když prohrajete, tak jen díky tomu, že nefunguje hlava,“ říká v rozhovoru pro hokej.cz.

Bývalý zkušený obránce, který má ve sbírce i několik cenných kovů ze světových šampionátů, ohlásil na konci sezony 2011-12 konec kariéry. Už v tu chvíli se hodně zajímal o mentální koučink, který nebyl na české hokejové scéně ještě tolik rozšířený, a ostatně stále není. „Začal jsem spolupracovat s Danielem Landou, což je u nás naprostá špička v tomto oboru a hodně jsem se od něj naučil,“ přiznává Vykoukal.

Ke zcela odlišné formě tréninku jej přivedly především vlastní zkušenosti. „Na Spartě jsem si prožil takový špatný rok, nešlo nám to a nebyli jsme se schopni z toho dostat. To hodně tehdy ovlivnilo můj výkon a dostal jsem se do určitého tlaku a stresu. Člověk najednou jakoby zjistí, že ten hokej hrát neumí,“ popisuje krušné chvilky, kterými si musel projít během své bohaté kariéry, v níž si dokonce zahrál i ve Finsku a Švédsku.

„Nejen vlastní zkušenosti, ale i různé knížky a články jasně dokazují, že když prohrajete, tak jen díky tomu, že nefunguje hlava,“ myslí si dvaačtyřicetiletý bývalý zadák pražské Sparty. „Spoustu sportovců straší různé pochybnosti nebo očekávání, které pak ovlivňují jejich výkon. Po jedné špatné přihrávce nebo po jednom prohraném souboji se už stresují, že je trenér posadí,“ objasňuje Jiří Vykoukal.

„Najednou si začnou říkat – Ježišmarja, já to zase pokazím – a jejich výkon je pak logicky ovlivněn. Je to jedna z věcí, proč někteří hráči nejsou schopni dosáhnout své úrovně,“ pokračuje v zajímavém povídání. I proto se rozhodl získané zkušenosti předávat a začal spolupracovat s druholigovým Prostějovem, který přes léto prošel výraznými změnami a nové vedení touží postoupit do první ligy.

Působení ve třetí nejvyšší soutěži rozhodně jako krok zpátky nepovažuje. „Pro mě je nejdůležitější, že se klub chce zlepšit a touží něčeho dosáhnout. Pak je úplně jedno, jestli chce postoupit z druhé ligy do první nebo z okresního přeboru do krajského,“ hlásí. „Nemám ambice trénovat v nejvyšší soutěži, snažím se klubu pomoci a je úplně jedno, v jaké to je soutěži,“ vysvětluje olomoucký rodák přesun na Hanou.

Mohlo by se zdát, že generace mladších hráčů nebude mít o mentální tréninky zájem, ale opak je pravdou. „Samotného mě překvapilo, kolik kluků si tento trénink vyžaduje,“ říká nadšeně. „Strašně moc chtějí v hokeji dokázat, ale hlava jim v tom mnohdy brání,“ myslí si nový asistent trenéra u prostějovských Jestřábů, kde bude kromě mentálního tréninku mít na starost také obránce, které měl možnost poprvé vidět v úterý.

„Myslím si, že mají hodně špatných návyků, které se budeme snažit odstranit. Do Prostějova budu dojíždět jednou týdně, protože mám i své další aktivity,“ objasňuje Vykoukal, který se na spolupráci těší. „Tato činnost mě nesmírně baví a budu se snažit Jestřábům pomoci,“ říká odhodlaně. „Když všechno půjde dobře, tak mentální trénink pro mě bude časem prioritou,“ hlásí.

Ten se na české hokejové scéně začíná pomalu rozrůstat. „Myslím, že Sparta s tím začala vloni, docházela k nim nějaká psycholožka. A i od jiných kluků jsem slyšel, že s tím mají zkušenosti,“ přibližuje dvaačtyřicetiletý Vykoukal, který na návrat k aktivní kariéře rozhodně nepomýšlí. „Po roce jsem byl na ledě a ten trénink, dřina, odříkání či vůle mi už nic neříkají a ani mi to nechybí, spíše se snažím předávat nějaké zkušenosti," uzavírá.