Jiří Hudler se na šampionát vrací po deseti letech. Měl bych mít jinou roli než tehdy, připomíná

(STOCKHOLM, od našeho zpravodaje) Deset let nehrál na mistrovství světa, teď tuhle dlouhou pauzu ukončí. Jiří Hudler si šampionát zahrál ve Finsku 2003, pak vyrazil do NHL a už se nenaskytla možnost, aby přidal další start. Šikovný útočník bojoval o Stanley Cup, jindy byl zraněn. Letos ovšem ve výběru nechybí. "Moc se těším. Kdyby ne, nepřijel bych. Doufám, že budeme hrát dobře a uděláme nějaký úspěch," říká na prahu klání ve Stockholmu.

Hudler letos strávil svoji první sezonu v Calgary, ovšem Flames se nepovedlo uhrát do play off a bývalý vsetínský útočník tedy přicházel v úvahu pro reprezentaci. "Zhruba po 30 zápasech bylo zřejmé, že nepostoupíme, tehdy jsem začal doufat, že bych si mohl zahrát na mistrovství světa," popisuje.

Když na šampionát cestoval poprvé, byl ve zcela jiné pozici. V roce 2003 válel za Vsetín, jedenáct zápasů sehrál v ruské Kazani. Tehdejší hlavní kouč Slavomír Lener zařadil Hudlera do týmu stejně jako jiného mladého žolíka Milana Michálka. "Už je to strašně dlouhá doba, bylo mi devatenáct. Tolik je teď Tomáši Hertlovi," vykládá.

V mužstvu plnil roli mladého útočníka, který má velkou perspektivu. Hudler obstál, na turnaji se ukázal v dobrém světle. "Měli jsme tenkrát výborný tým. A já by šťastný, že v něm mohu být," vzpomíná. Basu držel především s kamarádem Radkem Dudou. "Bydleli jsme spolu na pokoji, to si dobře pamatuju. Sešla se tehdy dobrá parta," dodává. V Helsinkách 2003 sahali Češi po medaili, ovšem nevzládli semifinále s Kanadou a pak ani duel o bronz proti Slovensku.

Po šampionátu, na kterém zářili třeba Milan Hejduk nebo Martin Straka, se zdálo, že Hudler brzy přidá další starty na mistrovství světa. Ale všechno bylo jinak, v reprezentaci toho stihl velmi málo. "Odešel jsem do Ameriky," zmiňuje hlavní důvod. Teď je konečně zpátky. Stejně usměvaný jako před lety, ale jinak v mnoha ohledech jiný hokejista. "Připadám si pořád mladý, ale už ne žádný puberťák," doplňuje s nadhledem.

Zatímco na jaře 2003 se od něj nic moc nečekalo, nyní Hudler dostane šanci v první formaci vedle Tlustého s Voráčkem."Moje role bude jiná než tehdy," uvědomuje si. "Za těch deset let jsem odehrál spoustu zápasů. Doufám, že teď co nejvíc pomůžu týmu," přeje si. V elitní vozbě má na křídlech parádní střelce, trenér Hadamczik věří, že si Hudler s Voráčkem a Tlustým patřičně vyhoví. "Všichni přemýšlíme nad tím, že máme dobré mužstvo, se spoustou talentu. Ale to neznamená nic. Musíme hrát z obrany, žádný soupeř nebude jednoduchý. Na úvod musíme porazit Bělorusko, vstup do turnaje je vždycky důležitý," potvrzuje.

Hudler by si na šampionát rád zlepšil dojem z letošní sezony. Během výluky NHL ji zahájil v pražském Lvu, kde ale brzy skončil vzhledem ke zranění. Před Vánocemi vypomohl Třinci, pak konečně zamířil do Calgary. Nicméně Flames nepostoupili do play off, od klubu se čekalo víc. "Byl to smutný příběh. Dlouho jsme drželi šance, nic jsme nezabalili. Bojovali jsme, ale když vyměnili Iginlu s Bouwmeesterem, dostávali víc šancí mladí kluci. A já začal myslet na mistrovství světa," říká.

Pro národní tým se rýsovalo víc špičkových hráčů, trenér Hadamczik posléze Hudlera kontaktoval a domluvil se s ním na příjezdu. "Když jsme se o šampionátu bavili, trenér říkal, co si představuje, co bych asi měl hrát." Hudler přijel do Švédska s velkým odhodláním. Společný úspěch s národním týmem mu chybí, medaili získal jen v roce 2002 na osmnáctkách. Jinak cenný kov nemá. Dalším lákadlem je také Soči, trenér Hadamczik připustil, že kdo ve Stockholmu předvede kvalitní hokej, má pak předpoklady pro nominaci na olympijské hry.

"Každý sportovec je rád, pokud má možnost dostat se na olympiádu. Výkon na mistrovství světa mi může pomoci," uvědomuje si. Původně měl na šampionát dorazit s klubovým spoluhráčem Romanem Červenkou, jenže ten se zranil. "Červusovi se to stalo v posledním utkání s Chicagem, takže mu to nevyšlo," mrzí Hudlera. V Calgary byl krajanovi nápomocen v kabině i mimo ní, sledoval také, jak Červenka občas složitě bojoval o místo v elitních formacích. "Je nepříjemné, když kamaráda vidíte v této situaci. Zažil jsem to taky, ale je jiné, pokud se vám to stane v sedmadvaceti a v osmnácti," uzavírá.