Jídelníček Lva je při dlouhých cestách důležitý a vydatný, na steaky nebo suši ale dojde až doma

(NOVOSIBIRSK, od našeho zpravodaje) Na dlouhém tripu zažijí hokejisté Lva leccos. Vzhledem k mlze nad Novokuzněckem spali v letadle, v Novosibirsku zase večeřeli v restauraci, kde probíhala pravá místní svatba. Stoly se prohýbaly pod dobrotami, svatebčané křepčili o sto šest v rytmu častušky. Ale pro svěřence trenérů Sýkory, Votruby a Zanatty nic nezvyklého. Během putování jsou zvyklí na leccos, jejich denní režim je víceméně stále stejný. "Přelety i časové rozdíly bývají náročné, aby tělo dobře regenerovalo, jsou zásadní dvě věci - dostatečný spánek a kvalitní strava," říká lékař týmu MUDr. Alexandr Kučera.

Kdo přijel do velké východní země před nějakými dvaceti nebo třiceti lety, musel počítat s tím, že kvalita jídla nemusí být zrovna valná. Českoslovenští reprezentanti kupříkladu na Turnaji o cenu Izvestijí bojovali s fádními pokrmy, kuchaři neuměli patřičně připravit těstoviny. Jídla bylo i málo, hráči se často jistili vlastními zásobami. Ačkoli se pořadatelé hokejových klání snažili sebevíc, v tehdejším Sovětském svazu moc na výběr nebylo.

V obchodech si běžný občan mohl koupit možná nějakou konzervu nevalné chuti a původu, rozhodně ne sortiment, jaký známe z dnešních nákupních center. Ty časy jsou ale dávno pryč, v Rusku nyní seženete úplně všechno. Pražský Lev má v tomto ohledu veškeré zázemí, hráči dostanou, co potřebují. "Nabídka je bohatá, každý hokejista je zvyklý na něco jiného. V mužstvu jsou zastoupeni Češi, hráči ze Skandinávie nebo ze zámoří. Snažíme se, aby si všichni našli to své," pokračuje Kučera.

Sám plánuje jídelníček s kuchaři hotelů, kde výprava během tripu nocuje. "Strava je velmi důležité. Hráči podstoupí dlouhé přelety, hrají ob den, potřebují tedy patřičný přísun energie. Stejně tak důležitý je i pitný režim," upozorňuje lékař týmu. Strava samozřejmě zajímá i trenéra Sýkoru. "Většinou bývá na výběr ze tří až čtyř jídel. Hráči si mohou dát kuřecí maso, rybu, těstoviny, rýži, saláty. Nechybí ovoce. Snažíme se, aby to bylo pestré," přibližuje.

Sportovci jsou zvyklí na lehčí jídla, podstatná je kvalita a množství. "Hráči jsou profesionálové, vědí, co jim vyhovuje. Loni jsme měli na tohle téma přednášku, s dietologem jsme sestavili jídelníček pro každého individuálně - co by měli hráči jíst, na co se zaměřit. Pak záleží na dotyčném, zda se tím bude řídit," pokračuje hlavní kouč.

Utkání v Novosibirsku mělo začátek v 17 hodin místního času, hokejisté Lva začali den před místním polednem. Snaží se držet český čas, vstávali později, po obědě následovala taktická porada a odjezd do haly Sibiru. Večeře pak čekala až v letadle. "Jelikož jedeme hned na letiště, což zabere dost času, dostane mužstvo jídlo do kabiny. Bývá to pizza, snažíme se zařazovat  těstoviny, rizoto a podobně. Jde o stravu energeticky kvalitní, přesně jakou organismus potřebuje," potvrzuje Václav Sýkora.

Pokud občas cestujete někam letecky, máte představu, jak u leteckých společností vypadá běžná nabídka jídel a nápojů. Hokejisté potřebují k regeneraci a dobití baterek mnohem víc, klub jim proto na palubě zajišťuje maximální servis. "Někdy zařazujeme během letu i dvě hlavní jídla, k tomu bývají ještě svačiny. Hráči musejí dobře jíst a spát, na tripech to jsou základní zásady," opakuje Alexandr Kučera. V balíčcích jsou k mání teplá jídla, výběr sýrů, zeleniny, ovoce.

Hokejisté vědí, co jim vyhovuje. Strava je v jejich případě tradiční. "Českou kuchyni si dávat nemůžeme, já na ni ani moc nejsem. Až přijedeme domů, zajdu si na dobrý steak, nebo na suši. To mi hodně chutná," připomíná Michal Birner. Japonská specialita bude jistě k mání ve Vladivostoku nebo Chabarovsku, do Japonska to odtud není daleko. Ovšem Lvi se stravují v hotelech, nabídka je bohatá. "Většinou si dávám těstoviny a kuřecí maso, někdy rýži. Pro tělo je to nejlepší a mně to chutná. V tomhle směru nikdy nebyly problémy. Jídla bývá dost. Zátěž je veliká, k tomu cestování - jíst musíme pravidelně. A hodně," uzavírá Birner.