Radek Bělohlav (na snímku) sice tvrdí, že zápas s Českými Budějovicemi je pro něj už naprosto standardním utkáním, na dnešní duel ale asi jen tak nezapomene. Hosté neunesli poslední desetiminutovku, před kterou se jim nejdříve v oslabení povedlo vyrovnat, pak ale díky zkratům některých jednotlivců hráli často v oslabení a tímto přišli o naději na body. V závěru právě kladenský veterán potrestal nedisciplinovanost hostů dvěma brankami a utkání rozhodl.
Naopak vyloženě negativně se uvedl známý bouřlivák Radek Duda, jenž se v zápise o utkání uvedl pěti dvouminutovými tresty a navíc první branka Kladna padla při signalizovaném trestu také po jeho faulu. Po zápase prozradil kladenský útočník, že i jeho chování na ledě se hodně vymykalo představám o slušnosti.
Utkání prakticky rozhodly využité přesilovky pět na tři…?
„Naštěstí jsme je měli ke konci dvakrát za sebou a povedlo se nám je uhrát.“
Přitom poté, když jste ubránili na konci druhé třetiny naopak dvojnásobné oslabení, tak jste posléze inkasovali při přesilovce. To asi na klidu moc nepřidalo…?
„To už jsem myslel, že nás to srazí na kolena, protože naše řada dostala obě branky. A to by se nemělo stávat.“
Jak bylo těžké zvládnout nervózní závěr zápasu?
„V závěru to opravdu trochu nervózní bylo. Ale řekněme, že to rozhodčím ztěžovalo jen pár hráčů, kteří si stěžovali. Ale my jsme to naštěstí zvládli.“
V jednu chvíli jste vystartoval na Radka Dudu…?
„Musel jsem bránit gólmana, to je normální.“
Všímal jste si ho díky jeho pověsti provokatéra nějak víc?
„Samozřejmě ne jen jeho, ale jsem levé bránící křídlo, takže jsme se na ledě více potkávali.“
Nebylo poznat na některých hráčích soupeře až přílišná namotivovanost?
„Byla, ale nakonec se to otočilo v náš prospěch, takže jim za to můžeme poděkovat. Zvlášť díky dvěma hráčům. Ale jejich výkony komentovat nebudu, to je jejich věc.“
Bylo to v závěru asi hodně těžké se neuchýlit k oplácení?
„Ten hodně nervózní stav přišel až za stavu 4:2 a to už jsme si to pohlídali. Ale je pravda, že zvlášť pro mě bylo v závěru problémové vydržet některé řeči.“
Musel jste si toho vyslechnout hodně?
„Já bych to nechtěl moc prezentovat, abych někomu neublížil, ale tohle se nedělá…“
Jednalo se o nějaké nadávky?
„Byly to urážky směřované na mojí rodinu.“
Znamená to, že tedy ani po dvou brankách a vítězství nemáte ze zápasu dobrý pocit?
„Dneska ne. Mám z toho smíšené pocity a ještě sto chutí něco teď po zápase udělat. Neřeknu co, protože bych musel být zlý, ale tohle jsem ještě nezažil. Aby mi někdo urážel rodinu, to se mi ještě nestalo.“
Asi nešlo o některého z hráčů, které znáte z působení v Budějovicích?
„To určitě ne. Byl to jeden hráč, se kterým jsem seděl na trestné. Ano, šlo konkrétně o Dudu. Hráči, se kterými jsem hrával, by si pochopitelně nic podobného nedovolili. Já ho uznávám jako hokejistu, ale dneska jako člověk hodně klesl.“
To bylo asi těžké se udržet?
„No málem se mi to nepovedlo, ještě že tam byli mezi námi časoměřiči.“
Nechtěl jste si to s ním vyřídit po závěrečném hvizdu?
„Určitě ne, to už hokej skončil. Ale pro něj možná ne.“
Všiml jste si, že Duda při podávání rukou už na ledě nebyl?
„To víte, že všimnul. Co na to říct? Já bych asi dostal pokutu, kdybych si po zápase nešel s týmem soupeře podat ruku.“
© Copyright 1998 - 2014 BPA a.s., Všechna práva vyhrazena. ISSN 1214-5718