Jaroslav Kracík si v dresu Boleslavi odbyl úspěšnou premiéru. Potřeboval jsem změnu, tvrdí

Ještě v pátek Jaroslav Kracík hrál za Plzeň a poté rozmýšlel, co s ním bude. Asi nečekal, že jeho přesun do Mladé Boleslavi bude tak bleskovou záležitostí, už v neděli ale naskočil do zápasu s Třincem. Nyní si může spokojeně mnout ruce. Jeho premiéra v dresu Středočechů dopadla dobře, Kracík si svými pohotovými kličkami a dravostí okamžitě získal celou Metrostav Arénu, a aby to aspoň částečně potvrdil i z hlediska statistik, připsal si jednu asistenci. "Měl jsem tam dvě gólové šance. Asi to byla smůla," krčil po utkání šestadvacetiletý útočník rameny a zároveň vyjádřil naději, že se to snad rychle spraví a on začne dávat i branky.

Jaroslav Kracík asi nečekal, že by jeho přesun z Plzně mohl jít tak rychle. Nezažil to sice sám na sobě, viděl ale jinde, jak zdlouhavá někdy mohou být jednání mezi kluby. "Seběhlo se to strašně rychle. Po pátečním zápase, kdy jsem hrál ještě za Plzeň, jsem si řekl, že už toho bylo dost. Od začátku sezony se mi moc nedařilo, navíc jsem už pak ani necítil důvěru trenéra," přiznal narovinu. "Rozhodl jsem se pro odchod, změnu a vedení Plzně souhlasilo. Jako první se pak ozvala Boleslav, a tak jsem tady," popsal stručně svoji cestu do Středočeského kraje.

Když v sobotu Bruslařský klub oficiálně oznámil, koho se chystají přijmout mezi sebe, prohlásil sportovní manažer Luděk Bukač mladší, že si je Boleslav vědoma, že ji tlačí bota hlavně a především v přesilovkách a otevřeně řekl, že doufá, že právě Kracík Středočechům s tímto problémem pomůže. A asi to nebylo marné přání, proti Třinci se totiž Boleslavští prosadili v početní výhodě hned dvakrát a značně si tím tak pomohli k vítězství 4:3.

"Jsem samozřejmě rád, že to vyšlo," prohlásil Kracík s úsměvem. "Jednou to tam spadne, jednou ne, nestojí to jenom na jednom hráči. Zvlášť pokud ten hráč zrovna přišel. Tentokrát to tam spadlo a díky Bohu za to," okomentoval tak nepřímo za těsné vítězství nad Oceláři. „Já jsem se potřeboval spíš rozkoukat a ujistit se, že jsem nezapomněl hrát hokej."

Nezapomněl hrát hokej? To je možná trochu zvláštní poznámka… "V Plzni mi to prostě nešlo, musel jsem zkusit něco nového, dostat se do jiného prostředí, vyzkoušet sám sebe. Nedal jsem dvě vyložené šance, nevím, čím to bylo. Možná smůla. Ale musím začít dávat góly," prohlásil rozhodně.

V přesilovkách – a nejen v nich – dostal Kracík hned napoprvé skutečně hodně prostoru k tomu, aby mohl ukázat co v něm je. A jak mladý útočník přiznává, chtěl a snažil se toho co možná nejvíc využít. "Byl jsem do toho zápasu nažhavený, těšil jsem se. Už dlouho se mi nestalo, abych dostal tolik prostoru a důvěry."

V Mladé Boleslavi navíc od začátku ročníku působí Peter Fabuš, kam dorazil stejně jako Kracík z Plzně. "S Peterem jsem hrál dva nebo tři roky," odkýval informaci nejnovější přírůstek Středočechů. "Když jsem sem přijel, tak jsem doufal, že budu hrát s ním. Vlastně jsem s tím, že bych mohl nastupovat s ním, tak trochu počítal," přiznal, že spoléhal na to, že by se mohl opět objevit právě po boku Fabuše.

Kracíkova situace asi nebyla úplně nejsnazší. Jeden den se rozloučit s týmem, za který hrál od dětských let a už pozítří potom nastoupit za mančaft, se kterým se zatím střetl jen párkrát coby soupeř a jinak toho o něm vlastně ani moc neslyšel. "Bylo to pro mě trochu nové," přiznal upřímně. "Celý život jsem vlastně strávil v Plzni a tohle bylo tak moje poprvé jinde než doma," řekl a nad slůvkem doma přitom lehce zaváhal. "Nebylo to úplně nejjednodušší. Zvlášť, když Boleslav takhle vyšlapuje, má už zajeté svoje věci."

A jaký dojem na něj Bruslařský klub za tak krátký čas stihl udělat? "Boleslav hraje výborně," řekl pohotově. "Asi se obecně vůbec nečekalo, že by mohla bojovat o play-off, ale rozhodně na to má. Tým vyšlapuje dobře."