Janu Kolářovi by bylo líto, kdyby Doněck zmizel z mapy KHL. Jsem tam moc spokojený, vzkazuje

(STOCKHOLM, od našeho zpravodaje) V průběhu sezony 2012-13 odešel z Pardubic do ukrajinského Doněcku, důrazný obránce Jan Kolář se vydal na své první angažmá za hranicemi. Od té doby už utekl rok a půl, a český reprezentant patří k předním oporám týmu. "V Doněcku jsem moc spokojený. První rok byl pro mužstvo celkově náročný, KHL se hrála poprvé, přišla spousta nových hokejistů. Museli jsme si na sebe zvyknout. Ve druhé sezoně jsme hráli dobře," konstatuje.

Než se vydal východním směrem, moc netušil, co ho čeká. Donbass se zařadil mezi nováčky Kontinentální ligy a na podzim 212 potřeboval posílit defenzivu. V týmu už váleli jiní Češi Václav Nedorost a Lukáš Kašpar, ročník tam tehdy začínal také Karel Pilař. "Pomohlo mi, že tým vedl slovenský trenér Šupler, stejně tak, že v kádru byli čeští a slovenští hráči," zmiňuje kouče Šuplera i jeho krajany Podhradského, Obšuta či Laca.

Jan Kolář se potřeboval v KHL adaptovat, prožil změnu také po osobní stránce. "První sezonu jsme se nedostali do play off, letos to bylo lepší. Škoda, že se nám nepovedlo přejít přes Lva. Většinu domácích zápasů jsme museli hrát mimo Doněck, vyřazení mrzelo. Ale pak jsem Lvu fandil. Je to český klub se spoustou českých hráčů, ve finále proti Magnitogorsku jsem jim držel palce," říká.

To už měl Kolář jiné starosti. Zapojil se do přípravy národního týmu před mistrovstvím světa. Bývalý pardubický bek dosud v elitním výběru moc šancí nedostal, teď se ale zdatně pere o nominaci do Minsku. Hraje jistě, důrazně. Ve dvojici s Tomášem Mojžíšem prokazuje kvalitu, bezpochyby mu pomohlo angažmá v KHL. Sám ale přiznává, že se hlavně soustředí na nejbližší zápas. "Boj o šampionát tolik nevnímám, ve Švédsku teď máme turnaj, na kterém chceme uspět," připomíná.

Před mistrovstvím světa se dost hokejistů z NHL omluvilo, nicméně i tak je konkurence značná. "V Čechách jsme měli noviny v kabině, dívali jsme se, kdo by mohl přijet. A kdo třeba ne. Moc kluků nemůže, ale uvidíme. Záleží na trenérech. Když to nevyjde, nedá se nic dělat, pokud ano, bude to samozřejmě fajn," netají, že by se rád probojoval na svůj první šampionát.

Ještě před finišem sezony udělal Kolář zásadní rozhodnutí směrem ke klubové budoucnosti, s vedením Doněcku se dohodl na nové smlouvě. V ukrajinském klubu zůstává. Změnit by to mohla snad jen politická situace na Ukrajině, v Doněcku poslední dobou nebyl úplně klid. "Když jsme ještě hráli, život běžel jako jindy. V Kyjevě to probíhalo jinak, u nás panovaly normální poměry. Po vyřazení z play off jsem odjel domů a v televizi pak viděl, že došlo k nějakým nepokojům. Ale nic o tom nevím, navíc média mohou situaci trochu zkreslit," konstatuje.

V souvislosti se zhoršenými vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou se v Moskvě začalo mluvit o tom, zda Donbass vůbec zůstane ve startovním poli KHL. Dohady v médiích posléze utichly, vedení vyjádřilo naději, že k žádné změně v tomto směru nedojde. Klub ostatně prodloužil kontrakty nejen s Kolářem, ale třeba také s Dadonovem a dalšími oporami. "Byla by škoda, kdyby KHL v Doněcku nebyla. Vytvořil se kvalitní tým, chodili fanoušci. Věřím, že se tam bude hrát dál," doufá.

Český obránce v týmu i ve městě zdomácněl. "Jelikož máme hodně cizinců, hlavně Finů a Američanů, v kabině se mluví převážně anglicky," hlásí. Když mají hokejisté čas, fandí fotbalistům místního Šachťaru, za který kope i Tomáš Hübschmann. "Pokud může, chodí na naše zápasy i na tréninky, platí to samozřejmě i opačně," usměje se. Život v Doněcku je podle něj v pohodě. "Než jsem odcházel, trošku jsem se bál, bylo to přece jen moje první angažmá mimo republiku. Ale město je pěkné, byl jsem docela překvapen. V Doněcku se hrálo mistrovství Evropy ve fotbale, i díky tomu tam mají moderní infrastrukturu. Osobně mi tam vůbec nic nechybí," uzavírá.