V minulé sezoně byl nejlepším střelcem Pardubic. Hodně těžil z takřka bezchybné spolupráce s útočníky Janem Kolářem a Petrem Koukalem. Pardubický forvard Jan Starý patřil k největším překvapením minulého extraligového ročníku, ve kterém dokázal nastřílet sedmadvacet branek. Letos se ale od něj očekává daleko více.
V přípravném období na poslední sezonu jej trenéři zařadili na křídlo vedle hokejových dvojčat Kolář – Koukal a spolupráce od prvních minut nesla své gólové ovoce. Zvláště v přesilovkách, ve kterých z prostoru pravého kruhu vsítil Jan Starý nejvíce branek.
Nyní jsou na něj kladena daleko větší očekávání. „Tlak bude oproti loňsku vyšší, to je přirozené. Začneme asi jako druhá formace, všichni budeme chtít potvrdit naše schopnosti, je ale jasné, že to bude velmi těžké. Neříkám, že dám tolik gólů, ale budu se snažit to zopakovat,“ nechal se slyšet Jan Starý.
Vloni dominoval svými brankami ve hrách v početních převahách, ke konci základní části se mu však přestalo v přesilovkách tak výrazně dařit. „Soupeři prokoukli, jak to hrajeme, takže prosadit se bylo daleko těžší,“ konstatoval třiadvacetiletý útočník.
Zatímco trenéři točí různé formace tak, aby zjistili, kteří hráči si spolu nejlépe rozumí, tak trojlístek Jan Kolář – Petr Koukal – Jan Starý zůstal pohromadě beze změny. „Jsem rád, že takto zůstáváme pospolu. S oběma mi to sedí, nevím, jak oni, ale mně to vyhovuje parádně,“ přiznal Jan Starý.
„Chceme takhle zůstat co nejdéle, musíme vymyslet nové fígle hlavně do přesilovek, protože si nás soupeři budou asi více hlídat právě proto, že se nám minulá sezona docela povedla. Určitě budeme muset něco vymyslet,“ pokračoval s úsměvem.
Právě přesilovky mohou rozhodovat hokejové zápasy. Zvláště po změně v pravidlech, kdy každá hra v převaze bude začínat v útočném pásmu mužstva, které má na ledě o hráče více. „Nejde vymýšlet nic speciálního, účinné je přihrát na obránce a ti musí nebezpečně střílet. To je cesta do branky,“ prohlásil Jan Starý.
Pardubické mužstvo před nadcházející sezonou neprošlo výraznou proměnou. Ovšem jedna významná událost kabinu Moelleru zasáhla výrazně: návrat Dominika Haška. Někteří hráči v době, kdy nejslavnější český hokejový brankář, ani nebyli na světě.
A když byl Dominik Hašek v roce 1998 na vrcholu slávy, tak Jan Starý se spoustou svých spoluhráčů chodil na základní školu, kde hltal každý zápas české reprezentace na naganské olympiádě.
„Je to zvláštní pocit ho tu denně potkávat. Všechno je v pohodě, zvykl jsem si na to. Beru ho jako spoluhráče. Věřím, že bude v sezoně naší oporou a půjde mu to,“ řekl směrem k největší osobnosti nového extraligového ročníku.
„Dominik má svůj styl, chytá opravdu výborně. Má to v rukách i nohách. Nevím, jestli to je jiné oproti třeba Detroitu, ale jde mu to skvěle. Zatím jsme na začátku přípravy, má střelba není rozhodně perfektní. Chytá výborně, ale i Martinu Růžičkovi není vůbec jednoduché vstřelit branku, oba jsou velmi kvalitní brankáři,“ dodal Jan Starý.
© Copyright 1998 - 2014 BPA a.s., Všechna práva vyhrazena. ISSN 1214-5718