Jakub Voráček se na draftu v Columbusu mimo jiné dozvěděl, že má moc pěkné boty

O víkendu zažil okamžiky nádherné radosti. Nadšení. Extáze. Jakub Voráček přišel během draftu NHL na řadu jako sedmý v pořadí, zamluvil si ho Columbus, který dražbu hokejových koní pořádal. "Neskutečně jsem si to užil. Abych řekl pravdu, v první chvíli po výběru jsem byl úplně mimo. Nevím, co se dělo. Nevím, co mi kdo říkal. Až chvilku později jsem si začal uvědomovat první souvislosti," přiznává kladenský odchovanec. Na páteční večer dlouho nezapomene, jenže erupce radosti už je pryč. Brzy po akci v Columbusu začal nadaný útočník zase řešit všední starosti.

Ze Spojených států dorazil Voráček domů v pondělí. A hned odjel na kemp reprezentační dvacítky. "Cítil jsem se hodně unavený. Na draftu to byl kolotoč, tři dny perného programu. Ale já už několikrát řekl, že je pro mě reprezentace na prvním místě. Když jsem se objevil v nominaci dvacítky, hned jsem věděl, že pojedu," vysvětluje.

Na stadionu v Rokycanech dostali junioři do těla. "Bylo to náročné, ale všem nám to pomůže. Necítím nohy, hlavně dopolední fáze nás stály spousty sil," přiznává. Po skončení kempu se Jakub vydal zpátky do Kladna. A na večer měl o zábavu postaráno. "S klukama určitě někam zajdeme. Je nás spousta Kladeňáků, máme si po sezoně co říci," usmívá se.

O víkendu se podruhé za sebou obleče do slavnostního. "Jdu na svatbu sestře. Vyšlo to na první sobotu po draftu, což je docela zajímavé. Pro naši rodinu bude tenhle rok výjimečný. Nejdřív ta paráda v Columbusu, teď životní okamžik mé sestry," upozorňuje na to, jak se někdy klíčové chvíle vtěsnají do několika dní.

Co si především vybavíte, pokud před vámi někdo s týdenním odstupem zmíní draft NHL?
"Velkou show, spoustu lidí a hlavně chvíli, kdy Blue Jackets řekli moje jméno. Objal jsem se s rodiči, se sestrou, s mými agenty. A šel na pódium. Byl jsem jako ve snu. V hale sedělo osmnáct tisíc lidí a všichni samozřejmě fandí Columbusu. Tak si asi dokáže představit, jaký byl v aréně hluk. Moc jsem si to užíval, protože na tuhle chvíli jsem čekal celý život. Čtrnáct let hraju hokej a teď přišla taková odměna. Pocta! Pořádně jsem si všechno uvědomil až později u televize, kdy jsem koukal na záznam prvního kola. Konečně byla možnost v klidu se na všechno podívat bez emocí."

Říká se, že draft je jen prvním krokem k NHL. Berete to stejně?
"Určitě. Jeden krok mám za sebou, tři nebo čtyři před sebou. Nemohu si myslet, že teď už v NHL automaticky jsem. Cítím určitou šanci, to je pravda. Když se pořádně připravím a budu na kempu v pohodě, třeba bych mohl zůstat. Zatím vůbec nevím, jak to vypadá s jednáním o případné smlouvě. Máme týden po draftu, což je strašně krátká doba. Ale o příležitost u Blue Jackets si chci říci. Když to nevyjde letos, za rok se pokusím znovu."

Po výběru musí každý účastník prvního kola draftu podstoupit rozhovory s novináři a další procedury. Nebylo to unavující?
"Abych řekl pravdu, tek interview probíhala vlastně tři dny. Ještě před draftem jsme měli mítink s novináři, to hlavní přišlo, jakmile si mě vzal Columbus. Otázky pršely ze všech stran. Novináři mi nevadí, vždycky se snažím vyhovat. Ale tam už toho bylo vážně moc."

Neptali se na stejné otázky?
"No, trošku ano. Napočítal jsem asi šest dotazů na to, zda jsem šťastný, že půjdu právě do Columbusu. Jinak to byla taková klasika. Moje šance do příští sezony, první dojmy, co říká rodina... A tak."

Nikdo z žurnalistů vás tedy ničím nezaskočil?
"Ne, to ne. Ale vlastně ano, počkejte. Jeden novinář mi povídal: máš moc pěkné boty. To jsem docela koukal. Než se začal vyptávat, pochválil mi boty k obleku a s uznáním si je prohlížel. Prý kdo mi je koupil...Možná si myslel, že takové v Čechách neseženeme. Nevím. Jinak mě nikdo nedostal."

Před draftem jste strávil tři týdny v Kalifornii. Jak se vám tam líbilo?
"Nemělo to chybu. Počátkem června jsem letěl na testy do Toronta. A abych nemusel pendlovat sem a tam, můj agent Petr Svoboda si mě vzal k sobě do Los Angeles. Bydlí v Santa Monice, poblíž je posilovna. Našel jsem tam veškeré možnosti, jak dobře trénovat. Bydlel jsem u Petra doma a chodil makat. Také jsem se dostal Malibu Beach a párkrát se vykoupal. Je tam ohromný klid a pohoda. S Petrem Svobodou jsme se domlouvali, že za ním pojedu ve druhé polovině července a už zůstanu do začátku kempu v Halifaxu. Takže se v Kladně moc nezdržím. Jen nějaké dva, možná tři týdny. Užiju si rodině a přítelkyně, pak zase vyrazím."

Byla s vámi přítelkyně na draftu?
"Nebyla. Trávila tehdy dovolenou v Itálii. Takže jsme si aspoň telefonovali."

Zmínil jste Halifax. Je možné, že ještě rok zůstanete u místních Mooseheads?
"Jasně. ¨Počítám s tím a půjdu tam se vztyčenou hlavou. Klub mi hodně pomohl, chci dál odvádět co nejlepší výkony."

Halifax tento týden draftoval jiného kladenského odchovance Tomáše Knotka. Znáte se?
"Samozřejmě. Od malička. Jestli Tomáš přijde, budu mu pomáhat, jako mně loni pomáhal Jirka Suchý. Pro každého nováčka je to v Kanadě těžké. Vím to z vlastní zkušenosti. Člověk neumí tolik řeč, v ničem se tam nevyzná. O Tomášovi vím, že to je vynikající hráč. Měl bych se přiznat, že v jeho draftu mám možná trošku prsty. Náš generální manažer chtěl znát můj názor, jaký Tomáš je. Tak jsem mu řekl, ať určitě neváhá."

Máte za sebou první zámořský rok. V čem vás Kanada nejvíc změnila?
"Naučil jsem se větší samostatnosti. Umím se o sebe postarat. Hodně lidí se mě ptá, jestli mi také stouplo sebevědomí. Ale to si nemyslím. Řekl bych, že jsem pořád stejný. Snažím se naplno trénovat, v každém zápase makat, co to jde. Možná jsem získal takovou vnitřní jistoru. A snad i respekt."

Co myslíte, stala by se z vás sedmička draftu, kdybyste loni zůstal v Kladně?
"Ne, nestala. O to jsem přesvědčený. Za Kladno bych si v extralize moc nezahrál. A když, tak jen ve třetí nebo čtvrté pětce. Určitě bych nedostal takový prostor jako v Halifaxu. Tam je člověk navíc na očích. Všichni o vás vědí. Když hrajete dobře, má to odezvu. Nikdy jsem nelitoval odchodu do Kanady. Byl to dobrý krok, který mi v kariéře pomohl."

Máte za sebou kemp reprezentační dvacítky. Je podle vás reálné, že si v prosinci za český výběr zahrajete mistrovství světa?
"A proč by nebylo? Samozřejmě to záleží na některých okolnostech. Kdybych podepsal s Columbusem a hrál v jeho organizaci, možná bych na dvacítky nemohl. Ale z Halifaxu by mi nemělo nic bránit. Jestli to půjde a budu zdravý, stoprocentně přijedu. To říkám už teď, půl roku dopředu. Národní mužstvo je pro mě strašně důležité. Nikdy neodmítnu. Hrál jsem i na posledních osmnáctkách, které se nepovedly. Jak jsem řekl, reprezentace si vážím. Pokud to bude jen trošku možné, vždycky za ni budu rád hrát."