Jakub Krejčík skládá vedle Cháry hokejovou maturitu. Od Zdena se mám co učit, potvrzuje

(MYTIŠČI, od našeho zpravodaje) Velký vzestup prodělal za poslední rok Jakub Krejčík. Nadaný obránce se nejprve vypracoval do základní sestavy pražské Slavie, pak pronikl do reprezentace, s níž na jarním mistrovství světa ve Stockholmu a Helsinkách získal bronzovou medaili. A teď válí za pražský Lev v ruské KHL, kde čelí elitním útočníkům Evropy. "V porovnání s extraligou se jedná o kvalitnější soutěž, KHL je o level výš," konstatuje pracovitý bek.

Do kádru nováčka přešel od červenobílých v průběhu podzimu. Jakub se chtěl posunout mezi elitu, nabídku hrát za Lva bral jako výzvu. "Jsem za tu šanci rád, je dobře, že mohu být součástí takového týmu," pochvaluje si. Po příchodu ho navíc potkala jedna velká událost, která se každému nepoštěstí. Trenéři zařadili Krejčíka do dvojice ke Zdenovi Chárovi.

Slovenský zadák platí za jednoho z nejlepších beků planety posledních let, získal si respekt hokejovými přednostmi, fyzickými parametry i vystupováním. "Je super, že vedle takového hráč mohu nastupovat. Od Zdena se mám co učit. Radí mi, říká, jak které situace řešit. Snažím se to co nejvíc vnímat," přiznává.

Chára se jako první Evropan stal kapitánem Bostonu, loni v červnu zvedl nad hlavu Stanley Cup, předtím získal Norris Trophy pro nejlepšího zadáka NHL. Krejčík nemohl dostat lepšího učitele, vedle obrovitého bojovníka skládá hokejovou maturitu. Mezi mantinely platí Chára za nesmiřitelného soka, v kabině ovšem vystupuje jako ostaní. "Než jsem se s ním poznal, zajímalo mě, jaký je. Teď musím říci, že velmi otevřený. Zdeno je úplně v pohodě," hlásí.

Zatímco soupeři kolikrát nevědí, jak proti Chárovi uspět, jak s ním soutěžit, hokejisté Lva mají pochopitelně radost, že taková osobnost nastupuje v jejich týmu. Hvězda Bostonu má nevídané fyzické předpoklady, které na ledě nikdo nepřehlédne. "Také jsem kulil oči, jaký je Zdeno velký chlap," reaguje Krejčík. Sám se od zkušeného kolegy snaží co nejvíc odkoukat, ale hraje trošku jiným stylem. "Nejsem typ tak důrazného obránce, tohle úplně není moje doména. Hitů moc nerozdám, vím, že tenhle způsob hry není moje přednost."

Pro Lva chce být platný především defenzivou, prací v obranném pásmu, zakládáním útoků. Trenéři Sýkora, Kalous a Karamnov dávají Krejčíkovi dost prostoru, bývalý slávista si ho musel vybojovat. Když do klubu přišel, chvilku trvalo, než se zabydlel v elitní šestici zadáků. "Chci hrát co nejlépe. A pevně doufám, že přesvědčím trenéry, aby mi nadále dávali důvěru. KHL beru jako další metu, je to kvalitnější liga, která mě někam posune," připomíná.

Poslední dobou má Krejčík dost našlapaný program, nedávno startoval s reprezentací na turnaji Karjala, teď zase válčí na ruské frontě během tripu Lva v Nižném Novgorodu, Jaroslavli a Mytiščích. "V zápasech nároďáku je hokej ještě rychlejší a důraznější, KHL se tomu ale dost blíží. Každý zápas je tady velmi náročný." Po ruské soutěži šilhal delší dobu. "Lákalo mě to, chtěl jsem se do té ligy dostat," potvrzuje.

Mezi pražskými Lvy je jedním z nejmladších, Jakub Krejčík obsazuje jednu ze tří povinných pozic, které musí každý klub KHL v utkáních obsadit hokejisty minimálně ročníku 1991. Nováčci mají samozřejmě v mužstvu své povinnosti. "Je to stejné jako všude jinde. Sbírám puky, pomáhám tahat věci z autobusu do letadla a tak." Došlo už na nějaký rituál v přijímání zelenáčů, jako bývá zvykem v NHL? "Tak to zatím ne," usměje se.

Zatímco donedávna hrával hokej jen v České republice, nyní se Lvem poznává místa ve východních končinách. Cesta za soupeři klade neporovnatelně vyšší nároky na fyzickou i psychickou pohodu, než když v Praze sednete do autobusu a jede hrát třeba do Litvínova či Pardubic. "Na tripech bydlím s Tomášem Rachůnkem. Volného času moc není, snažili jsme se hlavně odpočívat. Koukali jsme na internet nebo si pustili nějakou hudbu," hlásí.

Kdyby vyrazil hrát KHL do některého z ruských klubů, byla by změna ještě zásadnější. "To určitě. Lev sídlí v Praze, bydlím tedy doma, což je samozřejmě velká výhoda. V kabině se mluví především česky a slovensky, máme výbornou partu. Zapadl jsem hned. Jinde by to bylo horší - hlavně proto, že nemluvím rusky," uzavírá.