Jakub Kovář vychytal třetí nulu v sezoně a šel se potit pod deku

Hokejisté Mountfieldu ve 39. kole Tipsport extraligy zdolali na domácím ledě Liberec 4:0 a drží si sedmou příčku tabulky. Třetí čtvrtinu základní části soutěže uzavřeli s celkovým ziskem jednašedesáti bodů, což představuje solidní průměr dvacet bodů na jednu čtvrtinu. Proti Liberci se vytáhli poprvé, předchozí dva duely režírovali Bílí Tygři. Ve třetím vzájemném souboji byli Jihočeši důraznější a šli od začátku za vítězstvím.

Šťastně avšak unaveně se tvářil budějovický gólman Jakub Kovář, na jehož překonání liberečtí střelci nenalezli recept. „Zápas byl těžký,“ ulevil si strážce domácí klece. „Ne snad v tom, že by na mne létalo tolik puků jako v minulých kolech, ale Liberec je nevyzpytatelný soupeř. Čekal na naše chyby, kterých jsme naštěstí mnoho neudělali a když už se něco nepovedlo, tak jsme to zvládli. Čekali jsme, že se hosté trefí a dostanou se do zápasu, ale ubránili jsme to a po důležitém čtvrtém gólu jsme závěr dohráli v klidu,“ rozpovídal se.

Budějovičtí museli dávat pozor, aby se neopakovaly výsledky předchozích duelů s Libercem, v nichž nezískali ani bod. „Člověk si vždycky uvědomí, že hraje proti týmu, se kterým má v sezoně nulovou bilanci. V našem případě to bylo dnes večer nebo před pár dny v Litvínově. Pokaždé to představuje zvýšenou motivaci a jsem rád, že jsme to dnes zvládli,“ nadechl se zhluboka.

Jakub Kovář vychytal třetí nulu v sezoně. „Strašně moc mě to těší,“ posunul si kšiltovku výš do čela. „Když jsem tady začínal před třemi léty, nedokázal jsem udržet nulu ani jednou. Teď mi tam nějaká naskočila a jsem za to rád. Určitě mi pomohli i spoluhráči. V listopadu a začátkem prosince jsme inkasovali hrozně často a nevím, jestli jsme od té doby nějak výrazně změnili styl hry, ale v každém případě jsme si sáhli do svědomí. Kluci zjistili, že se musí vracet a bránit. Na výsledcích je to znát,“ připomněl třetí vítězství Mountfieldu ze čtyř utkání po Novém roce.

V závěrečné dvacetiminutovce proti Liberci se Kovář o nulu strachoval. Dvakrát ho zachránila tyčka. „V prvním případě jsem si nesáhl puk a za mnou to zazvonilo. Byl jsem překonaný, ale nechápu proč rozhodčí kontrolovali situaci na videu. Tady se pořád něco kontroluje. Potom to šlo do tyčky ještě jednou, když jsem loktem vyrazil puk,“ pamatoval si dobře.

Brankář Jihočechů si také málem připsal zákrok holou rukou bez rukavice. „Vypichoval jsem puk hráčovi, který vyjížděl zpoza branky. Petr Nedvěd mi v pádu vytrhl hokejku a spadla mi vyrážečka. Snažil jsem se holou ruku strčit do brány, abych zmenšil šanci soupeře. Nakonec jsem to chytil betonem, ale říkal jsem si, že by bylo pěkné chytit to jen tak mezi prsty. Lidem by se to možná líbilo,“ ušklíbl se.

Do všech devětatřiceti odehraných utkání letošního ročníku nastoupil Kovář jako jednička budějovického týmu. „Od září jsem hodně vytěžovaný a začínám toho mít už opravdu dost,“ šel s pravdou ven. „Jednoznačně nejtěžší byl předchozí zápas ve Varech. Jsem rád, že jsem těch třiapadesát zásahů přežil a teď se těším na pár dní volna,“ vysoukal ze sebe.

Hokejový kolotoč si dvaadvacetiletý gólman snaží ulehčit tím, že občas trénuje pouze nalehko bez výzbroje a nestojí v brance, ale naopak si zastřílí na svého kolegu. „Nejnáročnější jsou pozápasové děkovačky fanouškům,“ vyslovil zajímavý postřeh.

„Pořád dokola rybičky, otočky a kolečka, už mě to zmáhá. Ale když budeme vyhrávat, tak rád ještě něco přidám,“ dodal Kovář, jenž si čisté konto z posledního utkání ani moc nevychutnal. „Asi týden už bojuji s chřipkou a horečkami. Jsem rád, že zápas je za mnou. Jdu si lehnout pod deku,“ rozloučil se.