Jágr konečně hrál, porážce v městském derby od Islanders ale nezabránil

Dlouhé čekání skončilo. Ne zrovna produktivní Jezdci se nemohli dočkat návratu Jaromíra Jágra do sestavy. Ten by naskočil už dávno, doktoři jej ale nabádali k ostražitosti. Teprve nedávno dali svolení, načež mohla opora Rangers v pátek vyjet k prvnímu zápasu od 8. května. Poslední herní test čeká Jezdce v sobotu proti Bostonu, první soutěžní zápas pak příští čtvrtek proti Washingtonu.

Utkání proti městskému rivalovi New York Islanders na ledě Nassau Colisea se však nepovedlo ani jemu ani zbytku týmu, který si od Jágrova návratu sliboval vylepšení průměrné ofenzivy.

Hráč s číslem 68 strávil na ledě proti předpokladům celých 21 minut, za což vděčil zejména osmi přesilovým hrám. V zápase nebodoval, ani se nedostal ke střele na branku.

Po utkání si na nic nestěžoval, cítil se dobře. Trochu prý zápolil jen s herním timingem, který souvisel s dlouhou pauzou. "Můj cíl byl přežít a získat zase určitý pocit ze hry. Moc jsem se neunavil, mohlo to být horší."

Utkání rozhodl ve třetí třetině dorážkou Gervaisovy střely Alexej Jašin, který se k volnému puku prosadil právě přes Jágra. Předtím se ve dvojnásobné přesilovce trefil Miroslav Šatan; za hosty srovnal Brendan Dubinski, dvacetiletý benjamínek bojující o jedno z posledních míst na soupisce Rangers.

Jágr přeskakoval mantinely spolu se starým centrem Michaelem Nylanderem, na levém křídle je doplňoval Brendan Shanahan. Posila z Detroitu sice hrála v kempu až dosud napravo, trenér Renney ji chtěl ale vyzkoušet ve stejném útoku s Jágrem. Formace rutinérů dostala spoustu času především v přesilovkách, včetně jedné tuplované, úspěšná ale nebyla.

Trenér hostů se přesto své první hvězdy zastal: "Dnes večer jsme neměli moc hráčů efektivních, nicméně myslím, že Jágr jím byl," pronesl s poukazem na perfektivní krytí puku a pomoc s napadáním v obranné fázi. "Hrál s velkým nasazením."

Pro mužstvo a fanoušky tak zůstává nejlepší zprávou, že jejich hlavní tahoun dokončil zápas ve zdraví. Nevadilo mu ani několik nárazů na mantinel včetně asi nejsilnějšího z první třetiny od Jasona Blakea.